Památné výroky

Děda: „Až já umřu, bába řekne: Dědek je mrtvej, ale hlavně že se nikomu nic nestalo!”

(Diskuze pana krále a jeho pobočníka o výskytu draka za ‚sedmi hory a sedmi potůčky’.)
Pobočník: „Naposledy se tu usadila saň za vlády vašeho dědečka, tehdy dostala vaši tetu, princeznu Terézii, a odtáhla dál.”
Král: „Ale, Tereza! To bylo štěstí v neštěstí. Stejně si tu starou větev nechtěl nikdo vzít!”

Chuck: „Dotkneš se zavražděných obětí, zeptáš se, kdo je zabil, dotkneš se jich znovu a jsou z nich zase mrtvoly. A vy... vyberete odměnu?”
Ned: „Ve zkratce ano.”

Prababička: „Mářo, dyť von už ani tu kozu neuhlídá.”

(Richard, v jehož kamnech našli dítě, se hájí, že ho tam nedal.)
Richard: „Já jsem říkal JAKO z nemluvněte, JAKO!”

Homolka: „To jsou ty holky, jak jsem s nima, jak jsem tam byl u nich.”
Ludva: „Který?”
Homolka: „To je tá, jak jsem ji choval. Ta jedna.”
Ludva: „Kde?”
Homolka: „No tam.”
Ludva: „Jo, tu jsi choval?”
Homolka: „No, za tu jsem klečel.”
Ludva: „To je pěkný, člověče. Za tu bych klečel taky!”

(Eric nechce, aby mu matka uspořádala oslavu narozenin. Ta ji pro něj ovšem chystá jako překvapení.)
Kitty: (na Erica) „Potřebuji, abys mi skočil do obchodu. Kup velkou sklenici cukrové polevy a patnáct malých balíčků lentilek.”
(Eric se na ni vyčítavě podívá.)
Kitty: „Jsou pro tvoji sestru!”
(Eric odejde.)
Kitty: (s úlevou) „Málem jsem to zkazila!”

(Rufus se podívá na Serenu.)
Rufus: „Serena van der Woodsen.”
(Rufus zachytí její nechápavý pohled.)
Rufus: „Vlastně ani nevím, odkud to vím.”

Jack: „Jsi vůbec člověk?”
Isabel: „Jacku...”
Jack: „Budu těhotnej?”
Isabel: „Cože?”
Jack: „Protože já teď nemůžu otěhotnět! Jak to funguje? Budu mít plovací blány?”

Šéfredaktorka Sparklu: „Naše číslo s Lopezovou jde na dračku, co to vaše?”
Lucy: „Proboha, Trish, to je to tak zlý, že jsi musela přijít na náš večírek, aby ses zadarmo najedla? Strč si do kabelky pár krabů na potom.”

April: „Nezlob se.”
Jessica: „Neomlouvej se. Přece nám taková maličkost, jako že je ze mě chlap a že chceš se mnou chodit, nezničí naše přátelství.”

(Henry Jones je na odchodu z tanku, když vtom vtrhnou do tanku vojáci.)
Vogel: „Prohledat! Co je v poznámkách? V tom vašem mizerném notýsečku?”
(Dá mu facku rukavicí.)
Vogel: „Mapu máme. Notes je vám tedy k ničemu a přesto jste se pro něj trmáceli až do Berlína? Tak proč?”
(Dá mu druhou facku.)
Vogel: „Co před námi tajíte?”
(Dá mu další facku.)
Vogel: „Co je v tom notesu, o čem ještě nevíme?”
(Chce mu dát další, ale Henry ho chytí za zápěstí.)
Henry Jones: „Píše se tam, že idioti pochodující parádním krokem jako vy by měli knihy číst a ne pálit!”

Pařízek: „Tak jsme vymalovali.”
Dalibor Vrána: „Tak sláva.”
Pařízek: „No jak jste nás vytopili, tak jsme vymalovali.”
Dalibor Vrána: „Tak to budete mít zase hezký.”
Pařízek: „Ale stálo to i s úklidem patnáct set, celkem. A to mě ještě praštili štaflema do čela.”

Verne: „Hlava mi říká, ať poslouchám ocas. Ocas mi říká, ať poslouchám hlavu. A z toho všeho mám bolení břicha!”

Jamal Malik: „Protože jsem ze slumu a roznašeč čajů, musím být lhář, že?”
Policejní inspektor: „O většině z vás to platí. Ale ty nelžeš, pane Maliku. To je víc než jisté. Jsi až příliš pravdomluvný. Skončili jsme.”