Romantika

Honza: „Tak, kdy si mě vemeš?”
Zuzka: „Až to na mě přijde.”
Honza: „Co na tebe přijde?”
Zuzka: „No, velká láska, vole.”

Jeff Dunham: „Waltere, vraťme se k manželství. Víš, jsi ženatý už dlouho. Miluješ pořád svoji ženu?”
Walter: „Samozřejmě, že miluju.”
Jeff Dunham: „Dobře. Řekl jsi jí to někdy v poslední době?”
Walter: (znechuceně) „Ne!”
Jeff Dunham: „Proč ne?”
Walter: „Ona to ví.”
Jeff Dunham: „Jak to může vědět?”
Walter: „Hodně se usmívám.”

(James Bond pluje s Wai Linovou na lodi.)
Wai Linová: „Většinou je to jen nudná rutina, ale občas se poštěstí a pluješ za nádherného večera po moři s protřelým agentem z prohnilého Západu.”
James Bond: „A pak, že si komunisti neumí užívat.”
Wai Linová: „Asi tě zklamu, ale já nemám ani rudou knížku.”

Georgiana: „Tak se tedy dohodněme.”
Vévoda z Devonshiru: „Dohodněme?”
Georgiana: „Ano. Dám vám své požehnání, pokud přijmete mé city k Charlesi Greyovi. Nejdřív jsem si to neuvědomila. Myslela jsem, že je to jen flirt. Může mě učinit šťastnou.”
Vévoda z Devonshiru: „Dohoda? Já dohody neuzavírám.”

Dr. Holly Goodheadová: „Nesnažte se mi zalichotit. Mám důležitější starosti.”
James Bond: „O tom bych s vámi rád mluvil. Dnes při večeři?”
Dr. Holly Goodheadová: „Dnes večer mám přednášku.”
James Bond: „Brání nám něco v tom, abychom si pak někam sedli?”
Dr. Holly Goodheadová: „Zatím ne, ale něco se jistě najde.”

Al: „Všechny holky se do tebe zbláznily, Cody!”
Cody: „Jooo, já vím! Ale neboj, Dano, mé srdce patří jen a jen tobě.”
Dana: „Jaké štěstí, čí je mozek?”
Cody: „To bys chtěla vědět, co?”

(Druhá svatba Eleny a Alejandra.)
Elena de La Vega: „Padre. Padre! Můžete to trochu uspíšit? Volají Zorra.” (Podívá se na Alejandra.) „Prostě jsme to my.”
Padre: (k Alejandrovi) „Tak chceš ji teda?”
Don Alejandro de la Vega: „Jasně, že ji chci!”
Padre: (k Eleně) „A ty si ho vezmeš?”
Elena de La Vega: „Když musím.”
Padre: „Můžeš políbit nevěstu... Znovu.”

Columbus: „No jasně. Po dlouhé době se ukáže sexy kočka, udělá ze mě idiota, ukradne mi kulovnici a pak řekne, že se mi nedá věřit.”

Vězeň: „Řekla pij.”
Hrabě Zeppelin: „To že řekla? To musí být ženská...”

Antoine: „Musíte uznat, že to byl pro mne šok, když místo studentky s bolerkem jsem se ocitl tváří v tvář policajtovi v sukních.”
Lisa: „Ale ty sukně vám tak nevadí, jak jsem pozorovala. Spíš vám vadí ta policie.”
Antoine: „Aby bylo jasno. Pokud nejsem do policajta zamilovaný a to do většiny z nich nejsem, tak mi nevadí.”

Barbanas Collins: „Jak se opovažuješ přiložit své zlolajné rty na mé?!”

(Kananga vejde do místnosti.)
Kananga: (o Jamesi Bondovi) „To je ten pitomec, co se na vás pověsil?”
James Bond: „To bude nějaký omyl. Jmenuji se...”
Kananga: „Jména jsou na náhrobky. Vyveďte tu bílou kůži ven a odpravte ho.”
(Kananga odejde z místnosti. James Bond se otočí na Solitaire.)
James Bond: „’Odpravte’? To je dobře?”
Solitaire: „Výklad skončil.”
James Bond: „Nic o mé budoucnosti?”
(Solitaire rozloží na stole karty a James Bond si jednu vybere. Ukazuje ji Solitaire, jsou na ní vyobrazeni dva nazí milenci v objetí.)
James Bond: „My dva?”
(K Jamesi Bondovi přichází dva muži a vyvádějí ho ven.)
James Bond: (na Solitaire) „Slibte mi, že nikam nepůjdete. Já jsem hned zpátky.”

Al: „Peggy, miluju tě. Apríl!”

Hrabě Zeppelin: „Pro šafrán, říkáš?! To musí být ženská!”

Maria Rosa: „Musíme si udělat děťátko, to je nejstarší lék lidstva.”