Romantika

Margaret: „My se budeme brát.”
Andrew: „Kdo se bude brát?”

Zlodějka: „Tady by se ale krásně... přemejšlelo.”
Alfons: „Prosím vás. Tady pod lucernou?”
Zlodějka: „Ono by se dalo popojít, ne?”
Alfons: „Vy byste popošla?”

Jenny Taylorová: „Chceš mi dělat společnost?”
Ryan Howell: „Ehm... Myslím, že teda jo, když budeš chtít.”
Jenny Taylorová: „Ryane, vyjádři se.”
Ryan Howell: „Jasně, ale jen když chceš. Můžeme něco podniknout, ale jen když chceš, protože já chci to, co chceš ty.”
Jenny Taylorová: „Tak fajn, dobrej začátek.”

James Bond: „Buďte tak hodná a zapněte automatické řízení. A hodily by se dvě skleničky.”
Agentka: „Jsou v té horní polici.”
(Agentka se zvedne a jde pro skleničky. James Bond mezitím rozdělá v kajutě velkou postel. Agentka stojí naproti Bondovi, který si všimne jejích vnadů. Zatáhne za páku, čímž zrychlí maskovaný člun a agentka upadne rovnou do jeho náručí.)
Agentka: „Veliteli Bonde...”
James Bond: „Říkej mi Jamesi. Na Aljašku je to pět dní.”

Mike: „Podívej, tam venku je spousta chlapů chytřejších a lépe vypadajících než my oba.”
Vince: „Už jsem si omotal smyčku kolem krku. Jen do toho, odkopni židli.”
Mike: „Pointa je - tyhle chytré a překrásné ženy si z nějakého důvodu vybraly nás. To vyvolává otázku - jsou vážně tak chytré?”

(Rosie Carverová vešla do své ložnice a opět začala strašně ječet. James Bond přiběhl za ní a vidí na posteli ležet černý klobouk s krvavým ptačím perem.)
James Bond: „Je to jen klobouk někoho s malou hlavou, kdo prohrál zápas se slepicí.”
Rosie Carverová: „To je varování. Dejte to pryč.”
(James Bond vyhodí klobouk do druhé ložnice. Rosie Carverová přiběhne k Bondovi a obejme ho.)
Rosie Carverová: „Nenechávejte mě dnes samotnou. Jamesi, prosím vás, slibte mi to.”
James Bond: „Když tak naléháte, slibuji.”

Zuzka: „Proč by mi cizí chlap nemohl vystřelit růži, když se trefí.”

Macecha: „Vdáš se a začne mi... začne nám úplně nový život. My mu ty jeho penízky obhospodaříme.”

Jasněnka: „Kde ses tu vzal?”
Jíra: „Ale letím náhodou kolem a něco mi blejsklo do očí. Tak jsem si říkal, co to asi může být za krásu. Jak jsem tě viděl, tak jsem, tak jsem to, no.”

(Aragorn si zpíval.)
Frodo Pytlík: „Která to je? Ta paní, co o ní zpíváte.”
Aragorn: „To je paní Lúthien. Elfská dívka, která si zamilovala smrtelníka Berena.”
Frodo Pytlík: „Co se s ní stalo?”
Aragorn: „Umřela.”

(Jean s Holly se baví o Lennym.)
Jean Hamilltonová: „No tak je nevšední.”
Holly Hamilltonová: „To sendvič s lepidlem taky, ale to neznamená, že si ho dáš.”

Jack Sparrow: „Ola. Pojď. Napijem se?”
Angelica: „Víno, hudba a svíčky. Jenže do téhle řeky jsme už jednou vstoupili.”
Jack Sparrow: „Ano, ovšem. Pamatuju si to dobře. Byla plná vírů, zvratků, zrádnejch proudů, neustálých změn. Vzpomínáš na Sant Dominic?”
Angelica: „La Martinik. Na Dominicu jsem tě chtěla zabít.”
Jack Sparrow: „To je fuk.”
Angelica: „Tohle by první důstojník neměl.”
Jack Sparrow: „Byl jsem první? Rád bych to věděl.”
Angelica: „Dokážeš být tak okouzlující, když něco chceš. Problém je v tom, zjistit co.”

Královna: „Právě jsme si tu s tvou ženou povídali.”
Princ Bartoloměj: „To jsem moc rád, ale možná byste si ještě měla popovídat s Norbertem. Právě požádal o ruku vaši švadlenu, tu vdanou, tu s dvanácti vnoučaty.”

Jasper: „Nepůjdem do kina? Zahraniční film Tři idioti.”
Annie: „Ne, nesnáším filmy s titulkama.”
Jasper: „Odkdy?”
Annie: „Odjakživa. Chci se na filmy dívat, ne je číst.”

Pepa: „A co támhleta? Tak tuhle beru! Ukaž se, votoč se, ukaž zuby.”
Mládenec: „Tak to prr, ta je moje!”
Pepa: „Tu jsem tady našel!”