Romantika

Susan „Mlaskáte u toho.”
Raina Boyanov: „Co prosím?”
Susan: „Mlaskáte při líbání. Je to hnusný a odpudivý. Vypadáte jako bezzubá bába, co se snaží vycucat marmeládu z koblih.”

Lee Christmass: (poté, co si podá partičku namakanců) „Teď víš, čím se živím. Nejsem perfektní, to bys neměla očekávat. Ale stojím za to!”

Robin Hood: „Noc mladá je a tys tak nádherná. Hudba!”

Carrie: „Co chceš?”
Božský: „Co na něm vidíš?”
Carrie: „Ví, kdy se rozloučit.”

Charlotte: „Setkali se v Paříži na ostrově svatého Ludvíka.”
Carrie: „Oh, jak originální, zamilovat se v Paříži.”

Victor Van Dort: „Ty jsi přece mrtvá.”
Emily: „Na to jsi měl myslet předtím, než jsi mě požádal o ruku.”
Victor Van Dort: „Copak to nechápeš? Byl to omyl. Nikdy bych si tě nevzal.”

(James Bond se pokouší přistát s padákem na jachtě. Na palubě je žena, která se nudí a telefonuje s kamarádkou.)
Žena: „Je tady příšerná nuda, Margot. Samí playboyové a tenisoví profíci. Kdyby se tak objevil pořádný chlap.”
(V tom dopadne na palubu James Bond.)
James Bond: „Musím si od vás zavolat.”
(James Bond vezme ženě telefon.)
James Bond: „Zavolá vám zpátky.”
Žena: „Kdo jste?”
James Bond: „Bond. James Bond.”
(James Bond telefonuje s M.)
James Bond: „Veliteli cvičení, tady 007. Budu se hlásit za hodinu.”
(Žena podává Jamesi Bondovi sklenici sektu.)
Žena: „Nepřidáte se ke mně?”
James Bond: (do telefonu) „Nebo spíš za dvě.”

Timon: „Šenzí Marie Predátorovo-Vendeto Šakalíno Hyeno, prokážeš mi tu čest a budeš mojí ženou?”
Hyena: „To pochybuju.”
Timon: „Šenzi Marie prosím, já vím, co si myslíš. Že jsme každý jiný, že to neklapne. A jak by vypadaly naše děti!”
Hyena: „Co by na to řekli zákony přírody?”

Latrína: „Á, můj nejdražší! Můj Lotringu, on tě snad propích. Nebolí tě to?”
Šerif z Rottinghamu: „Já umírám, ty huso!”
Latrína: „Ale nemusel by jsi umřít.”
Šerif z Rottinghamu: „Jak to?”
Latrína: „Podívej, mám tady zázračnou pilulku, která ti může zachránit život... Ale dostaneš ji jedině, když slíbíš, že si mě vezmeš a budeš můj už navždy.”
Šerif z Rottinghamu: „No tak dobrá! Dej to sem!”
Latrína: „A jak se ti vede teď?”
Šerif z Rottinghamu: „Dobře, překvapivě dobře. Ale cítím, že propadám zoufalství.”
Latrína: „Vždycky jsem chtěla za muže poldu.”
Šerif z Rottinghamu: „Počkej, já jsem si to rozmyslel!”

(Sedí v cukrárně a dívají se po mužích.)
Laura: „Hmm, tak toho bych brala i já.”
(Muž políbí svou přítelkyni.)
Vilma: „Smůla!”
Helena: „Máš Jakuba ne?”
Vilma: „Vždycky je lepší mít někoho do zásoby. Chlapi jsou strašně nespolehliví.”

(James Bond otevírá dveře hotelového pokoje a pouští Bibi Dahlovou ven. Ta je však zavře a začne dlouze Bonda líbat.)
James Bond: „Copak se nikdy nemusíš nadechnout?”
Bibi Dahlová: „Proto vyhraju zlatou medaili. Umím ovládat dech.”
James Bond: „To tedy nemůžeš prohrát.”

Král Ludvík VI. Capet: „Sbohem, má sladká přítelkyně, musím za svým žoldem.”
Princezna Kathleen: „Kdy vás zase spatřím, krásný bratranče?”
Král Ludvík VI. Capet: „Jen co zakroutím krkem svému bratranci, anglickému králi.”

(James Bond přistoupí k Rosie Carverové, vezme ji kolem ramen s úmyslem políbit ji.)
James Bond: „Takže bohužel máme jen dnešní večer, abychom si připomněli staré časy.”
Rosie Carverová: „Felix říkal, že tohle přijde.”
James Bond: „A co vám starý dobrý Felix poradil?”
Rosie Carverová: „Když všechno selže, kyanidové pilulky. Já jsem zvolila dvě ložnice.”
(Rosie Carverová podává Jamesi Bondovi ruku a odchází do druhé ložnice.)
Rosie Carverová: „Dobrou noc, pane Bonde.”

Matt Saunders: „Co je? Promiň, co se stalo? Pověz mi to.”
Jenny Johnson: „Jde o tvůj jazyk. Špatně ho totiž používáš.”
Matt Saunders: „Jak tohleto myslíš?”
Jenny Johnson: „Strkáš ho do pusy jako leklou rybu. Máš s ním přece trochu kmitat.”
Matt Saunders: „To jsem přece dělal, ne? Alespoň si to tedy myslím.”
Jenny Johnson: „Ne dostatečně.”
Matt Saunders: „Vážně? Žádná si ještě nikdy nestěžovala, vždycky to bylo v pořádku.”
Jenny Johnson: „Tobě do očí asi ne.”
Matt Saunders: „Tak díky.”

Tiffany Casová: „Miláčku, proč jsme najednou ve Whyte House v novomanželském apartmá?”
James Bond: „Abychom vytvořili těsnější svazek, lásko.”
Tiffany Casová: „Jamesi... Můžu ti teď říkat Jamesi? Co se mnou bude? Mluvil jsi o mně s tím svým kamarádem Felixem? Co říkal?”
James Bond: „Něco o dvaceti letech až doživotí. Nic podstatného.”