Vtipy a srandičky

(Hathor vyhrožuje Jackovi, Sam a Danielovi vložením Goa’ulda, kterého drží v ruce.)
Hathor: „Ptáme se ještě jednou. Kdopak z vás bude hostitelem našeho přítele?”
O’Neill: „Má její oči.”

Roboďábel: „Pro Calculonovu nesmrtelnou duši, hádejte číslo, na které myslím.”
Fry: „Um...”
Roboďábel: „Je to mezi jedna a tři.”
Fry: „Čtyři!”
Roboďábel: „Mezi jedna a tři a není to jedna ani tři.”
Fry: „M!”
Roboďábel: „Ano, jistě, číslo, na které jsem myslel, bylo písmeno ‚M’.”

Farnsworth: (Vytahuje naklonované ruce Frye a Leely.) „Vaše naklonované ruce by měly dorůst během měsíce, nebo tak nějak. A teď si vychutnejte zvuk těch nejmenších houslí na světě!” (Začne hrát na housle pomocí miniaturních naklonovaných rukou Frye a Leely a s úsměvem odejde.)

(Cho a Grace jsou na sledovačce v autě.)
Van Peltová: „Mně na střední říkali ‚Rovnátková Grace’. Jak tobě?”
Cho: „Cho.”

Ramada Thompsonová: „Poručíku, vy mě studujete?”
Topper Harley: „Ne, nestuduji. Dívám se vám do očí. Tak bílé bělmo jsem ještě neviděl. Čistíte je zubní pastou?”

Santa: „A mysleli jste vůbec někdy na city doktora Zoidberga?”
Fry: „Ne, přísahám!”

(Roger Murtaugh, Martin Riggs a Lorna Coleová přistupují společně k policistům v budově policejní stanice, kteří hlídají vězně ve vazbě. Martin s Rogerem neví, že Lorna je též policistka.)
Policista: „Tak, jak se vede?”
Lorna Coleová: „Fajn.”
Policista: „Kdo je to dneska?”
Lorna a Martin: „Billy Phelps!”
Roger Murtaugh: (k Lorně) „Kdo jste?”
Lorna Coleová: „Z portugalských aerolinií. Poletíte s námi?”
Roger Murtaugh: „Cože?”
Martin Riggs: „Je z vnitřních záležitostí.”
Roger Murtaugh: „A sakra!”
Lorna Coleová: (k Martinovi) „Jak to víte?”
Martin Riggs: „Dovolil jsem se podívat na vaše desky. Je to tam napsáno.”

Dr. Zoidberg: „Klídek. Nechte na to podívat se doktora. Aaah, přesně jak jsem... nemám ani nejmenší tušení.”

Aldwin: „Zajímají vás tunely?”
O’Neill: „Eh, slovo zájem nevyjadřuje přesně to, co opravdu cítím.”
Aldwin: „Aha. Připojíte se?”
O’Neill: „Díky, Aldwine, ale musím pomoci Teal’covi čekat na Daniela.”

(Mluví o silovém poli kolem Apophise.)
O’Neill: „Viděl jsi, co se stalo, když mu jeden z jeho strážců hodil zbraň.”
Carter: „Prošla dovnitř. Proto se domníváte, že odrazová schopnost toho pole je přímo úměrná množství kinetické energie, která do ní směřuje.”
O’Neill: „Hmm. Jo.”

Sestra oběti: „Co mám tedy dělat?”
Jane: „Nemůžete udělat nic, co by situaci změnilo, ale jestli nic neuděláte, budete toho litovat až do konce svého mizerného života.”

(Jane byl při nákupu ovoce unesen a následně mučen.)
Lisbon: „Kde je moje jablko?”
Jane: „Tvoje co?”
Lisbon: „Jablko. Požádala jsem tě o jablko.”
Jane: „Prošel jsem údolím smrtí a ty myslíš jen na svůj žaludek a ovoce.”
Lisbon: „Přesně tak.”

Maminka: „Štěpánku, uč se. Uč se!”
Štěpán: „Maminko, mně to stačí říct třikrát.”

O’Neill: „Vážím si, žes za mnou přišel, to jo.”
Daniel: „Víš, já jsem za tebou jít nechtěl.”
O’Neill: „Co?”
Daniel: „No, my... tahali jsme sirky o to, kdo za tebou půjde. A já jsem... prohrál.”

(Harold ve snu zastřelí policistu Palumba.)
Palumba: „Kulky! Má jediná slabina.”