Vtipy a srandičky

Tripp: (na podezřelého) „Čeká vás celoživotní dovolená v hotelu Basa.”

(Olivia a Elliot prohledávají dům podezřelé.)
Elliot: „Tyto hrnce a pánve nebyly použity tak dlouho, že jsou na nich pavučiny.”
Olivia: „Zní to jako v mé kuchyni.”

Filmař Emmett Bregman: „Plukovníku, jednou vás před tu kameru dostanu, i kdyby to měl být jen záběr toho, jak se jí vyhýbáte.”
Jack O’Neill: „Poslužte si. Detail mýho zadku vám doufám bude stačit.”

Daniel: „Můj překlad je trochu vágní. Nápis na kruhu zní ‚Místo našeho odkazu’ nebo ‚Kus naší nohy’. Ale to první dává větší smysl.”

(U Felixe se objeví klon-Helena.)
Adele: „Takže teď jsou to trojčata?”
Felix: „Jo.”
Adele: „Z jiných regionů, ale ze stejnýho břicha?”
Felix: „Jo...”
Adele: „To tam měla i různý státy?”

(SG-1 podává hlášení poté, co přinesli z planety Tollanů zařízení na zneškodnění zbraní. O’Neill se přiznává, že zařízení ukradl.)
Hammond: „Naše jednotky a jejich velení už byly obviněny, že kradou u jiných mimozemských národů, plukovníku, zatím jsme to popírali. Možná to bylo trochu předčasné. Můžu se zeptat, kolik věcí jste už ukradl?”
O’Neill: „Nic. Tohle je první.”
Hammond: „Plukovníku, vy asi nechápete, jak je to vážné. Spáchal jste se svým týmem čin, za který můžete jít před vojenský soud.”
O’Neill: „Popravdě, generále, udělal jsem to já. Carterová a Daniel protestovali. A Teal’c...” (Odmlčí se.) „Přímo neřekl nic, ale vypadalo to, že můj čin neschvaluje, protože naklonil hlavu stranou a zdvihl obočí.” (Nakloní hlavu stranou a zdvihne pravé obočí.)

Mashburn: (na Lisbonovou) „Přátelé říkají, že když jste mě zachránila, tak mě vlastníte.”
Lisbonová: „Je možnost vrácení?”

(Cho, Jane a Lisbon jdou na místo činu a při tom se baví.)
Jane: „Zajímavé, velká zklamání si lidé nechávají pro sebe.”
Lisbonová: „Nemyslím. Třeba já o tobě mluvím...”

(Po příchodu na Zem je Teal’c ve vazbě a baví se s O’Neillem.)
Teal’c: „Kdybych tě tenkrát zabil, tak bych tu teď nebyl.”
O’Neill: „Ani já ne.”

(Kopečkovic. Milada podává k večeři smažený klouby.)
Pavlína: „Mami, to se nedá spolknout.”
Milada: „Mně to přijde šťavnatý.”
Jarda: „Šťavnatý asi jako šutráky na Sahaře.”
Milada: „No klouby, no. Jsem dělala, co jsem mohla.”
Pavlína: „Tak to jsou snad klouby Šebrleho, ne?”
Milada: „Nech si toho.”
Jarda: „Kdepak, my žereme klouby Jirky Holečka.”

Tomáš Matonoha: „Na kterou otázku ženy většinou neodpoví pravdivě?”
Soutěžící: „Na pohlaví.”

(Policajti se dohadují, jak zabít kapra.)
Kubele: „Co kdybychom ho oběsili?”
Sluníčko: „Zamítá se.”
Kubele: „Nebo ho můžem šoupnout do plynový komory.”

Hipík: „Chystáme se překročit hranice Kanady.”
Teal’c: „A proč?”
Hipík: „Však víš. Válka.”
Teal’c: „Válka s Kanadou?”

Brumhilda: „Ó, chonem ven, chonem ven z té vany, než vám ta věc zrezne!”
Lady Mariana: „Neboj se, Brumhildo.”
Brumhilda: „Chonem, chonem, je tu chima. Zapněte se nebo chytnete chrosnou rýmu. Ó, v těchle hradech to ale chluvtuje. Á, to je teplíčko.”
Lady Mariana: „Ó, Brumhildo, podívej se. To je ptáček modráček. Pojď sem. To znamená, že si mám něco přát. Doufám, že smím doufat a mám jediné přání. Aby mi nebe poslalo hodného, milého mladíka, který má klíč k mému... srdci. Sbohem, malý kamaráde.”
Brumhilda: „Ó, ten váš malý kamarád vám zanechal malý chovínko na vaší malý ruce.”
Lady Mariana: „Ó!”

Calleigh: „Dobře, ale chci, aby jsi věděl, že po všem, co jsme spolu zažili, jestli máš nějaké problémy, jakékoli problémy, nemusíš přede mnou nic tajit.”
Ryan: „Nic před tebou netajím.”
(Ryan potká ve dveřích Erica.)
Ryan: „Mám tajemství, nikomu to neříkej.”
(Eric na Calleigh.)
Eric: „Co to bylo?”