Vtipy a srandičky

Hermes: „Ale na co se nás vlastně ti mimozemšťané ptají? Co znamenají ty tóny?”
Profesor Farnsworth: „Není vám to jasné?”
Hermes: „Uhm, ne.”
Profesor Farnsworth: „K čertu, doufal jsem, že je.”

Jane: (Rozhazuje kolem sebe listí, co bylo v pytli.) „V Kalifornii nejsou roční období, ale vypadá to na podzim.”
Cho: „Ne. Ty vypadáš na doktora.”

Briseradius: „Ticho!”
Bretonec: „Vot hí sés?”
Briseradius: „Co říká?”
Bretonec: „Vot hí sés?”
Briseradius: „Cože?!”
Teuton: „Já myslet, on ptát, co vy říkat.”
Briseradius: „Já jsem řek ticho!”
Bretonec: „Vot hí sés?”

Ferenc: „V Orientu mají například krále tři, ale my ovládneme celý svět pouze ve dvou.”
Lorenc: „To je tak orientální.”
Ferenc: „Originální!”

(Babička si vezme z kouzelného plátýnka jitrnici a začne brečet.)
Dědeček: „Nebreč, budeš to mít slaný.”

Tripp: (na podezřelého) „Čeká vás celoživotní dovolená v hotelu Basa.”

(Olivia a Elliot prohledávají dům podezřelé.)
Elliot: „Tyto hrnce a pánve nebyly použity tak dlouho, že jsou na nich pavučiny.”
Olivia: „Zní to jako v mé kuchyni.”

Filmař Emmett Bregman: „Plukovníku, jednou vás před tu kameru dostanu, i kdyby to měl být jen záběr toho, jak se jí vyhýbáte.”
Jack O’Neill: „Poslužte si. Detail mýho zadku vám doufám bude stačit.”

Daniel: „Můj překlad je trochu vágní. Nápis na kruhu zní ‚Místo našeho odkazu’ nebo ‚Kus naší nohy’. Ale to první dává větší smysl.”

(U Felixe se objeví klon-Helena.)
Adele: „Takže teď jsou to trojčata?”
Felix: „Jo.”
Adele: „Z jiných regionů, ale ze stejnýho břicha?”
Felix: „Jo...”
Adele: „To tam měla i různý státy?”

(SG-1 podává hlášení poté, co přinesli z planety Tollanů zařízení na zneškodnění zbraní. O’Neill se přiznává, že zařízení ukradl.)
Hammond: „Naše jednotky a jejich velení už byly obviněny, že kradou u jiných mimozemských národů, plukovníku, zatím jsme to popírali. Možná to bylo trochu předčasné. Můžu se zeptat, kolik věcí jste už ukradl?”
O’Neill: „Nic. Tohle je první.”
Hammond: „Plukovníku, vy asi nechápete, jak je to vážné. Spáchal jste se svým týmem čin, za který můžete jít před vojenský soud.”
O’Neill: „Popravdě, generále, udělal jsem to já. Carterová a Daniel protestovali. A Teal’c...” (Odmlčí se.) „Přímo neřekl nic, ale vypadalo to, že můj čin neschvaluje, protože naklonil hlavu stranou a zdvihl obočí.” (Nakloní hlavu stranou a zdvihne pravé obočí.)

Mashburn: (na Lisbonovou) „Přátelé říkají, že když jste mě zachránila, tak mě vlastníte.”
Lisbonová: „Je možnost vrácení?”

(Cho, Jane a Lisbon jdou na místo činu a při tom se baví.)
Jane: „Zajímavé, velká zklamání si lidé nechávají pro sebe.”
Lisbonová: „Nemyslím. Třeba já o tobě mluvím...”

(Po příchodu na Zem je Teal’c ve vazbě a baví se s O’Neillem.)
Teal’c: „Kdybych tě tenkrát zabil, tak bych tu teď nebyl.”
O’Neill: „Ani já ne.”

(Kopečkovic. Milada podává k večeři smažený klouby.)
Pavlína: „Mami, to se nedá spolknout.”
Milada: „Mně to přijde šťavnatý.”
Jarda: „Šťavnatý asi jako šutráky na Sahaře.”
Milada: „No klouby, no. Jsem dělala, co jsem mohla.”
Pavlína: „Tak to jsou snad klouby Šebrleho, ne?”
Milada: „Nech si toho.”
Jarda: „Kdepak, my žereme klouby Jirky Holečka.”