Vtipy a srandičky

Clary Fray: „Jen do toho. Klidně vystrč hlavu z okna, jestli to potřebuješ.”
Luke Garroway: „Jsem vlkodlak, ne zlatý retrívr.”

Servírka: „Ano, budete si přát?”
Tolbert: „Patnáct dvojitých cheeseburgerů, prosím.”
Servírka: (do kuchyně) „Patnáct dvojitých cheeseburgerů s sebou!”
Tolbert: „Ne, ne s sebou, sním si je tady.”
Servírka: (do kuchyně) „Počkej moment!” (na Tolberta) „Vy sníte patnáct dvojitých cheeseburgerů, všechny jen vy sám?”
Tolbert: „Jo. Myslíte si, že je patnáct moc?”
Servírka: „Víc než moc.”
Tolbert: „Tak jen dvanáct. Rovný tucet.”
Servírka: „Heleďte, pane, jste opilý nebo co?”
Tolbert: „No já nevím.” (otočí se na štamgasty) „Opije se člověk po šesti pivech?”
Chlápek: „Kamaráde, dám stovku na to, že nesníš dvojitejch cheesů ani šest. Natož dvanáct.”
Tolbert: „Takže podle vás jsou ty cheeseburgery velký, co?”
Chlápek: „Stovku na to, že nesníš šest dvojitejch cheesů.”
Tolbert: „No, já mám docela hlad. Ale možná máte pravdu. Dvanáct je opravdu moc.” (na servírku) „Víte co? Dejte mi dva dvojité se sýrem, třikrát smažené kuře, jeden sendvič se slaninou, dvakrát žitný chleba s ementálem, kuřecí steak, krůtí sendvič a dvě misky papriček s porcí cibule navíc. A jeden kus od každého z těch koláčů.”
Servírka: „Od každého koláče jeden kus? Ještě něco?”
Tolbert: „Třikrát cibulové prstýnky.” (na chlápka) „To je mnohem rozumnější oběd než dvanáct dvojitých cheeseburgerů.” (na servírku) „A prosím bez oblohy.”

Mickey Goldmill: „To smradlavý triko musíš nosit?”
Rocky Balboa: „Přitahuje štěstí.”
Mickey Goldmill: „Spíš mouchy, to možná.”

John: „Přišli jsme o spoustu dobrejch chlapů.”
Slečna: „Na zápase s Yankees?”
John: „Ano, s Yankees. O spoustu mužů tě připraví jiné kluby a fanoušci. Nezlob se, ale nechci o tom mluvit. Promiň.”

Prezident Benson: „Sabotáž. Poslyšte, Waltersi, co to znamená?”
Denton Walters: „Zpřísníme bezpečnost. Najdu viníka!”
Prezident Benson: „Ale ne. To slovo sabotáž, co znamená?”

Prezident Thomas ‚Tug’ Benson: „Záchranná akce se rozjela. Mou myslí se stále honily dvě věci. Dostaneme se k zajatcům včas a proč jsem si vzal helium místo kyslíku?”

(Bombardování paláce. V jedné chvíli přiletí odněkud římský voják, dopadne na kámen na katapultu a voják ho vystřelí.)
Velitel: „Co to bylo?”
Voják: „Já nevím. Asi reflex.”

(Když šerif J. W. Pepper zatýká řidiče rychle jedoucího auta na cestě mezi dvěma řekami, najednou kolem nich proletí tři vodní čluny. Jeden z nich to nezvládne a zdemoluje jeho auto. K šerifovi přijíždí další policejní hlídka a uvidí tu spoušť.)
První policista: „Nemá náhodou šerif v autě člun, Eddie?”
Policista Eddie: „Kde žiješ? To je ten novej autočlun.”

(Policista vstoupí do místnosti, kde Gabriel Cash sedí na židli a netradičně vyslýchá pod ní ležícího zaklíněného Číňana.)
Policista: „Co je to?”
Gabriel Cash: „Angličtina pro začátečníky.”

Jack Sparrow: „Jsme pět dní na cestě, nejmíň.”
Scrum: „Jo? Poznáš to podle pachu z moře?”
Jack Sparrow: „Ne, z posádky.”

Kelly: „Pitomí vegetariáni! Nic jim není vhod. A jak jsou vybíraví! Najdou v jídle kočičí fousek a už se ošklíbají. Přitom kočka je skoro něco jako zelenina, ne?”

Peggy: „Jé, vepřové křupky! To bude mít Al zase romantickou náladu...”

Al: „Hra je to, když vyhraješ. Ale když prohraješ, tak je to ztráta času.”

Paní Buttlerová: „A tento švihák ze světa je Gunstick Uncle Poeta!”
Gunstick Uncle Poeta: „Vždy, když jsem tak pochválen od rozšafných a krásných žen, mám touhu se své slávy vzdát...”
Paní Buttlerová: (Vstoupí mu do řeči.) „A přestaň už veršovat.”

Al: „Přál bych si, aby byl svět moucha a já velký srolovaný noviny!”