Vtipy a srandičky

(Komisař Rizzo vyndá z profesorovi tašky uzavřenou skleněnou lahvičku s broukem uvnitř.)
Komisař Rizzo: „Tady stojí ‚Koleo Tropelio’.”
Caputo: „To je ten pišišvor?”
Komisař Rizzo: „Pišišvor jsi ty. Tohle je anagram.”
Caputo: „Telegram?”
Komisař Rizzo: „Jakej telegram?! Anagram je přehození hlásek. Když tě teď chytnu, podívám se ti do očí...”
Caputo: „No?”
Komisař Rizzo: „A řeknu ‚ty jsi topimec’.”
Caputo: „No a co to je?”
Komisař Rizzo: „Anagram z pitomce!”
Caputo: „Kdo je to?”
Komisař Rizzo: „Ty.”
Caputo: „Já?”

Derice Bannock: „Promiňte, vy jste Irving Blitzer?”
Irving ‚Irv’ Blitzer: „Záleží na tom, kdo se ptá.”
Derice Bannock: „Jmenuju se Derice Bannock a tohle je Sanka Coffie.”
Sanka Coffie: „Zdravím bobařskýho boha.”
Derice Bannock: „Říkali jsme si, že byste mohl trénovat první jamajský bobový tým.”
(Irv vezme do ruky tágo.)
Sanka Coffie: „Derici, víš, co udělal tomu rádiu? Tágem? On nás tím odpráskne. Padáme!”

Vařeková: „Na, vystřihuj si. Je to výchovný.”
Paní Bajzová: „Vždyť má horečku.”
Vařeka: „No tak to vystřihne trochu křivě, no.”

Arazím: „Argo už žral?”
Toníček: „To nežere.”
Arazím: „Tak to sežeru sám.”

Kapitán Jean-Luc Picard: „Worfe, znáte Gilberta a Sullivana?”
Bezpečnostní důstojník Worf: „Ne, pane. Ještě jsem se neseznámil se všemi členy posádky.”
Kapitán Jean-Luc Picard: „Byli to skladatelé z devatenáctého století.”

John Farley: „Woodcockova pizza!?”
Nederman: „Co vymyslí teď, Hitlerovy špagety?”

Brian: „Proč musí pan Ochmonek bydlet tady?”
Alf: „Jo, copak nejsou lágry nebo třeba vězení?”

Alf: „Moje sestřenice Frída jednou našla celou krysí hlavu. Jenomže se neměla proč divit. Našla ji přece v plechovce krysí polívky.”

Chytrý princ: „Jakpak jste se vyspali?”
Chrabrý princ: „Příliš měkké lože. Nejraději spím na bojišti.”
Krásný princ: „A válečný ryk ti nevadí?”
Chrabrý princ: „Samozřejmě po bitvě. Po vítězné bitvě.”

František: „Já jsem tak trochu ženatý.”
Helena: „Já jsem tak trochu rozvedená.”

(Salim jde do lékarny kupovat Nitroglicerin, ale neumí dobře anglicky.)
Lékárník: „Dobrý den. Mohu vám s něčím pomoci?”
Salim: „Ano, máte... kapalný nitrovagín?”
(Lékárník je nahluchlý.)
Lékárník: „’Li’ co?”
Salim: „Kapalný nitrovagín?”
Lékárník: „Myslím, že něco takového máme. Moment, prosím.”
(Podá Salimovi Neosporin.)
Salim: „To je ono?”
Lékárník: „Ano, velké balení.”
Salim: „Funguje to?”
Lékárník: „Ano, funguje to skutečně dobře.”
Salim: „Vy to používáte?”
Lékárník: „Čas od času.”
Salim: „Beru dvanáct balení.”

(Při závodech koníků.)
Oscar: „Vsadíme na něj pět tisíc škeblí, už jsme skoro v balíku a on zakopne. Jak může někdo kurňa zakopnout pod vodou?”

(Novinářská chvíle v přestávce natáčení. Režisér Kohoutek vypráví o přípravě výbuchu na návsi.)
Režisér Kohoutek: „Tato scéna, jak jistě všichni chápete, se nedá opakovat. Proto nenatáčíme jenom jednou kamerou jako ostatní scény, ale třemi kamerami zároveň. Čili, kdyby jedna nebo dvě kamery odešly, tak to alespoň v jedné - nebo, jak my filmaři říkáme, v jednom kufru - bude.”
Novinář: „A můžeme si ten výbuch vyfotit?”
Režisér Kohoutek: „Samozřejmě, Zdenička vám pak vykáže prostor, kde nám nebudete vadit.”
Hlavní pyrotechnik: „Pane režisére, pyrotechnika je hotová, jen to zmáčknout.”
Režisér Kohoutek: „Ano, výborně.” (k novinářům) „To byl náš hlavní pyrotechnik.”
Novinář: „A prosím vás, řeknete nám, abychom ten výbuch nepropásli?”
Režisér Kohoutek: „Ale to je jednoduché, dívejte se prostě na mě. Já budu stát tady, a to je domluveno, že jak já takhle zdvihnu ruku, tak se všichni připraví, a jak takhle mávnu...”
(Ozvou se výbuchy, štáb se kryje před letícími cihlami a filmařská technika se tříští o zem.)

(Roger Murtaugh a Martin Riggs jsou u stánku s občerstvením, který patří Rogerovu známému Eddiemu. Roger se chystá udělat Martinovi hamburger.)
Martin Riggs: (k Rogerovi) „Dal bych si jednoho MacRogera. Prosil bych bez vlasů.”

Květinářka: „Nemůžeme sehnat fialové růže. Co růžové nebo bílé?”
Annie Huttingerová: „Scotte, rozhodni to.”
Scott: „Růžové.”
Annie Huttingerová: „Tak bílé.”