Vtipy a srandičky

Matyáš: „Podívejte, myslím, že by se nemělo brát jako hřích, když někdo řekne ‚Jehova’.”
(Všichni v davu kolem polknou.)
Židovský úředník: „Jen si to stěžujete!”
Matyáš: „Stěžuju? Jak by to mohlo být horší? Jehova! Jehova! Jehova!”
Židovský úředník: „Varuju vás! Jestliže řeknete ‚Jehova’ ještě jednou...” (někdo na něj hodí kámen) „Co?! Kdo to byl? No tak, kdo to byl?”
Někdo v davu: „Ona! Ona!” (najednou začne mluvit mužským hlasem) „On! On to byl! On!”
Židovský úředník: „To jste byl vy?”
Muž v davu: „Ano.”
Židovský úředník: „Jak to?”
Muž v davu: „No řekl jste přece ‚Jehova’.”
(Dav na muže začne házet kameny.)
Židovský úředník: „PŘESTAŇTE! PŘESTAŇTE! HNED TOHO NECHTE! NECHTE TOHO! Dobrá, podívejte, nikdo nebude nikoho kamenovat, dokud nepísknu na tuhle píšťalku. I kdyby... a tohle ZDŮRAZŇUJI... někdo opravdu řekl ‚Jehova’.”
(Dav úředníka ukamenuje.)

Eastman: „Jak se jmenuješ?”
Morgan: „Zabij mě!”
Eastman: „To je pěkně blbý jméno. Docela nebezpečný. Měl by sis ho změnit.”

(K Chandlerovi neustále doručují vynikající tvarohové dorty, které si objednává jeho sousedka. Aby on a Rachel odolali pokušení ho sníst, položili ho sousedce před dveře. Jenže sousedka si ho nevyzvedla, proto pořád leží na chodbě.)
Chandler: „Vidíš to, co já?”
Rachel: „Pořád tam je!”
Chandler: „Paní Bravermanová asi odešla.”
Rachel: „Třeba někam odjela. Třeba na několik měsíců.”
Chandler: „Do tý doby se ten dort může zkazit. Co kdyby ho snědla, až se vrátí?”
Rachel: „To by ji zabilo.”
Chandler: „To se nesmí stát.”
Rachel: „Takže ji chráníme.”
Chandler: „Musíme ho odnést.”
Rachel: „Jo, ale fofrem.”
Chandler: „Proč?”
Rachel: „Protože ji tam slyším chodit.”

Rajesh: „Pořád říkáš, jak nás Sheldon všechny ovlivnil, ale ty jsi zase ovlivnila jeho.”
Amy: „Kdyby ano, nebydlela bych furt sama. Teda, ne úplně sama. Mám doma pytel rýže, který je navlečený do Sheldonova trička.”
Leonard: „Sheldonovi na tobě záleží víc, než si myslíš.”
Amy: „Kéž bych ti mohla věřit. A kéž by v rýžovém Sheldonovi nebydlela myš.”

Charlie: „Alane, co jsi udělal s tím piánem?”
Alan: „Utřel jsem prach.”
Charlie: „Já tu sedím a snažím se napsat slogan na čokoládovou tyčinku a klavír je cítit po citronech!”
Alan: „Je mi líto. Čokoládovou leštěnku neměli.”

(Ned se nechává zapsat na psychiatrické léčebně.)
Ned: „Právě jsem urazil všechny své přátele jen proto, že se mi pokusili pomoct. Rád bych se vám svěřil do péče.”
Zdravotní sestra: „Tak dobře. Mám vás doprovodit nebo vás mám nechat odtáhnout a vy budete kopat a ječet?”
Ned: „Óó, kopat a ječet, prosím.”
Zdravotní sestra: „Jak si přejete.”

(Fran zkouší Brightona ze zeměpisu.)
Fran: „Jaké je hlavní město Peru?”
Gracie: „Lima.”
Fran: „Naprosto správně. Brightone, vezmi si ji do tašky. Pak ten test možná i uděláš.”

(Eric navrhne, že půjdou na minigolf.)
Kelso: „Ne, minigolf ne... zakázali mi tam vstup... Proč tam mají větrnej mlýn, když se nesmíš svézt?”

(Eric si myslí, že Red našel Hydovy zásoby.)
Eric: „Jsem mrtvej! Našel ty zásoby! Víš, co to znamená?”
Hyde: „Jo - dostanu tvůj pokoj a tebe pošlou k vojákům!”

Semir: „Už objednal Ben malíře pokojů?”
Nina: „No na růžovou si moc nepotrpí, to je jistý.”
Semir: „A jak se ti jeví jako spolubydlící?”
Nina: „Opravdu se moc snaží.”
Ben: „Promiňte, ale já jsem tady, jo?”

Haiťan: „Kdo tam? Jste v mým domě.”
Detektiv Mike Lowrey: „Tady ďábel. Kdo se táže?”
Haiťan: „Ďábel tady není vítanej!”
Detektiv Marcus Burnett: „To sis musel vybrat zrovna ďábla? Kruci!”

Bernadette: (k Howardovi) „Nábytek, koberce a tapety. Změním tady všechno, co mě deprimuje, když se na to jenom podívám. Snaž se nebýt jedna z těch věcí.”

Sharona: „Opravdu si neděláš falešné naděje?”
Monk: „Samozřejmě, že dělám. Na to přece falešné naděje jsou.”

Lilly: „Ahoj tati, víš, co jsem dneska zjistila?”
Frank: „Ne, copak jsi zjistila?”
Lilly: „Já jsem gay!”
Frank: „Aha. A jakpak to víš?”
Lilly: „No, já jsem holka, mamka je holka, já ji mám ráda, tak jsem gay!”
Frank: „Lilly, o tom se dá mluvit tehdy, broučku, když se jedna holka chce vdát za jinou holku, a ty si nechceš maminku vzít, ne?”
Lilly: „Ne. No jasně, já si chci vzít tebe!”
Frank: „No tak to je na jinou debatu...”

Bart: „Tati, poctivě jsem pracoval a vydělal si jen pár šlupek. Takže jsem dospěl k názoru, že práce je pro blbce.”
Homer: „Synku, ty jseš hlavička. Já jsem na to přišel až jako dospělej.”