Vtipy a srandičky

(Fran Fine kope v noci na zahradě jámu.)
Niles: „Slečno Fine, co to tu děláte? Vždyť jsou tři ráno!”
Fran: „Já vím, pane Big Ben!”

(Útulek bude muset zabavit Líze všechna zvířata.)
Líza: „A tím jsme skončili. Tahle zvířata všechna zemřou!”
Homer: „Ne, dokud jsem tady já, Lízo.”
Líza: „Něco tě napadlo?”
Homer: „Ehm... Ne. Promiň, jestli to tak vypadalo.”

Joey: „Co to děláš?”
Rachel: „Víš, říkala jsem si, že bych ten gauč šoupla sem.”
Joey: „A proč bys to dělala?”
Rachel: „Přece abych se i já měla kam posadit.”
Joey: „Rachel, ty se máš kam posadit.”
Rachel: „Tobě na klín se nepočítá.”

(Korejská žena nabízí jídlo.)
Hawkeye: „Co to je? Aaa, to je maso! Moc dob-... Tak počkat, kde je váš pes?” (Pes štěkne.) „Ano, moc dobré maso.”

Pan Smithers: „Kolik je hodin?”
Bart: (Koukne na hodinky.) „12:80. Ne, moment. Počkat, co je po dvanácté?”
Pan Smithers: „Jedna.”
Bart: (Znovu koukne na hodinky.) „Ne, myslím po dvanácté!”

Malcolm: „Někdo holil yettiho?”
Keisha: „To je fakt sranda. Holila jsem si nohy.”
Malcolm: „Čím? Křovinořezem?”

Elliot Wilhelm: „Kdy mi zavoláš?”
Chili Palmer: „Až ti zazvoní telefon.”

Octavius: „Mocný Octavius se vrátil! Přijíždím na hřbetě toho nejobávanějšího tvora! Na veverce!”

Malcolm: „Ochráním tě před čímkoli, ano?”
Keisha: „Fajn.”
Malcolm: „Pokud to nebude mít zbraň. Pak jsi v tom sama.”

(Gracie si chce v parku pouštět draka.)
Fran: „Drak je něco jako moc hodný a milý kluk. Ze začátku mu dáš hodně volnosti, necháš ho v klidu lítat a pak pěkně zatáhneš za provaz a přitáhneš ho k sobě.”
Gracie: „A potom ho zase pověsíš na háček, než ho zase budeš chtít.”
Fran: „A pak, že já učím tebe.”

Jedna žena: „Koperník byla žena!”
Druhá žena: „Einstein byla taky žena!”
Max: „A madam Curie Sklodowská taky, že?”

Soudce: „Kauce je stanovena na 900 tisíc dolarů.”
(Monk šeptá právníkovi něco do ucha.)
Právník: „Ctihodnosti, nešlo by to zaokrouhlit na rovný milion?”

(Gaby a Susan si připíjí.)
Gaby: „Na Susan Mayerovou, dobrou mámu.”
Susan: „Na Gabrielle Solisovou, další dobrou mámu.”
Juanita: (křičí z pokoje) „Mami, máme hlad!”
Gaby: „No a?! V mrazáku jsou vafle.”

Matyáš: „Podívejte, myslím, že by se nemělo brát jako hřích, když někdo řekne ‚Jehova’.”
(Všichni v davu kolem polknou.)
Židovský úředník: „Jen si to stěžujete!”
Matyáš: „Stěžuju? Jak by to mohlo být horší? Jehova! Jehova! Jehova!”
Židovský úředník: „Varuju vás! Jestliže řeknete ‚Jehova’ ještě jednou...” (někdo na něj hodí kámen) „Co?! Kdo to byl? No tak, kdo to byl?”
Někdo v davu: „Ona! Ona!” (najednou začne mluvit mužským hlasem) „On! On to byl! On!”
Židovský úředník: „To jste byl vy?”
Muž v davu: „Ano.”
Židovský úředník: „Jak to?”
Muž v davu: „No řekl jste přece ‚Jehova’.”
(Dav na muže začne házet kameny.)
Židovský úředník: „PŘESTAŇTE! PŘESTAŇTE! HNED TOHO NECHTE! NECHTE TOHO! Dobrá, podívejte, nikdo nebude nikoho kamenovat, dokud nepísknu na tuhle píšťalku. I kdyby... a tohle ZDŮRAZŇUJI... někdo opravdu řekl ‚Jehova’.”
(Dav úředníka ukamenuje.)

Eastman: „Jak se jmenuješ?”
Morgan: „Zabij mě!”
Eastman: „To je pěkně blbý jméno. Docela nebezpečný. Měl by sis ho změnit.”