Vtipy a srandičky

Olivia: „Není to pravda. Kdyby ano, vyřizovala bych teď asi milion telefonátů.”
(Podívá se na telefon, který hlásí šest zmeškaných hovorů.)
Olivia: „Sakra.”

Dr. Cox: „Jelikož máte zakrnělé mozky, budu od teď mluvit jak pračlověk. Vy - špatný doktor. Já - dobrý doktor. Vy - následovat.”

(Barney je nachlazený a Robin ho vede domů.)
Robin: „Je ti zle!”
Barney: „Neni mi zle!”
Robin: „Je ti zle!”
Barney: „Víš co, je mi zle z toho, jak mi říkáš, že je mi zle, a máš to!”
(Barney zakašle, spadne na zeď, zakašle podruhé, sesune se po zdi dolů na zem. Po schodech přichází Ted s pivem.)
Ted: (na Barneyho ležícího na zemi) „Tři patra a neukápla ani kapka, čau kámo.”

Much: „Svítí se tam, ale nikdo tam není.”
Allan: „Stejně jako v Muchově hlavě.”

Rimmer: „Diskutujeme o tom, Listere! Co je tohle, když ne diskuse - dieselová lokomotiva?”

(Rimmer si prohlíží video.)
Kryton: „A kdo je tahle dáma, vaše někdejší dívka?”
Rimmer: „To sotva.”
Kryton: „Ne. Ne, řekl bych, že to není váš typ. Taková tupá stará treska!”
Rimmer: „To je moje matka...”
Kryton: „Oh, božínku, nezlobte se na mě!”
Rimmer: „Pusť to z hlavy.”
Kryton: „Ale jak bych jen mohl, pane? Vaši maminku jsem přirovnal ke staré, bláznivé, odulé rybě a řekl jsem, že je prostoduchá, šupinatá piraňa! Naznačil jsem, že je ošklivá, ocasatá mořská potvora, kterou cloumá senilita! Seschlá obojživelná škeble, která má méně rozumu než měkkýš!”

Radim: (o panu Lorencovi) „On teda cihlu do ruky neveme, ale odborník je to na slovo vzatej.”
Zedník: „To je fachman. Takhle už tu postavil tři vily.”

(Don chce zmlátit Mika, protože si myslí, že to je Joey.)
Michael: „Já nejsem Joey. Tohle je Joey.”
Don: „Kruci, nikdy to není ten hubeňour.”

(Děda Komárek poslouchá rádio.)
Rádio: „Dobrý večer. Za devatero horami, devatero řekami a devatero lesy bylo jedno království, které nebylo ani velké, ani malé a všichni lidé v něm žili spokojeně a šťastně.”
Děda Komárek: „Tak to jsem ještě neslyšel. Tak povídejte.”
Rádio: „V tom království vládl král, který byl velice starý.”
Děda Komárek: „To von bude mít tři syny.”
Rádio: „A ten král měl tři syny.”
Děda Komárek: „Sem to řikal.”

(Je Halloween. Pam je převlečená za Charlieho Chaplina a telefonuje s Jimem.)
Pam Beesly: „Kostýmem jsem na sebe dost upozornila.”
Pam Beesly: (na kameru) „Tady se totiž nikdo na Halloween nestrojí. Kéž bych to věděla dřív, než jsem si knír namalovala olejovou barvou. A nemůžu si ani sundat klobouk, jelikož pak vypadám jako Hitler.”

Sylvie: „Fran, teď s tebou potřebuju projednat tu svatbu. A ty, Valerie, běž dolů a ohřej mi kus jablečného štrůdlíku.”
Val: „Aha, chápu, chcete mít soukromí.”
Sylvie: „Ne, já chci štrůdl.”

Lorelai: „Těžko říct, co se mi z toho večera líbilo nejvíc.”
Luke: „Bylo toho dost.”
Lorelai: „T.J., jak házel mládencům punčochy místo Lizina podvazku. Tys uhnul.”
Luke: „V sebeobraně.”
Lorelai: „A šašek, jak zachraňoval dusícího se chlápka.”
Luke: „To bylo dobrý.”
Lorelai: „Jo, nebo ten kněz, jak se muchloval s Carrie. T.J.ův brácha, jak se muchloval s Carrie. Nebo ten poslední, jak se muchloval s Carrie. Kdo to byl?”
Luke: „Manžel, myslím.”
Lorelai: „Jo. Chudák Barry.”

Zaměstnanec ministerstva: „V mé kanceláři stále prší.”
Ron: „Zkusil jste deštník?”

Sylvie: „Já doufám, že se Fran nic nestalo!”
(Pauza.)
Sylvie: „Máte ještě pudink?”

(Kluci se snaží po schodech nahoru dostat ‚miniaturu’ stroje času.)
Leonard: „No tak, kluci, zatlačte.”
Howard: „Jestli zatlačím ještě trochu víc, porodím své tlusté střevo.”