Vtipy a srandičky

Lister: „Kde je můj hrnek od kafe s plísní?”
Kryton: „To jsem vyhodil, pane Davide...”
Lister: „Cože? Vyhodil?! Ale já si tu plíseň pěstoval... chtěl jsem ji mít půl metru dlouhou, říkal jsem jí Amáta...”
Kryton: „Při vší úctě, pane, proč jste to dělal?”
Lister: „Protože to přivádělo Rimmera k šílenství - a všechno, co přivádí Rimmera k šílenství, mě drží při zdravém rozumu!”

Luboš: „Tak tohle bylo moje království...” (pokoj s polorozpadlým nábytkem) „Bezvadná skříň...” (utrhnou se dveře) „Praktický prádelník...” (utrhne se šufle) „Pro druhou postel skočím do stodoly...” (postel se rozpadne) „Ještě řekni, že se ti tu nelíbí?!”
Anna: „Já ti rozumím. To je ten pokojík, ze kterýho mě bude přecházet zrak.”

(Lexa si v bytě nahlas pouští Ozzyho Osbourna. Iva vyběhne a zaklepe na dveře, aby přestal. Po chvíli vyběhne ze dveří Lexa a jde za Ozzákem.)
Lexa: „Ty jo, pane Ozzáku, viděl jste to?”
Ozzák: „Co?”
Lexa: „Ta vaše muzika funguje! Pouštím si ji sotva deset minut a už na mě bušej ženský!”

Pepíno: „Michale, já bych chtěl bejt hadem.”
Michal: „Proč hadem?”
Pepíno: „Protože když had jde, tak při tom leží.”

Bohuš: „Řekni mu, doktore, kdo sů.”
Doktor: „No pan Bohumil Stejskal je bohužel budoucí majitel...”
Bohuš: „Jak bohužel... Bohužel pro něho!”
Vrchní: „Cha cha, chacha, mě vůbec nezajímá, kdo je tady majitel, pro mě tenhle pán je prostě buran, ano, a já můžu odejít kdykoliv, kdykoliv!”
Bohuš: „Tož jen di, val, val a už sa nevracaj, takový lidi já tady nepotřebuju!”
Vrchní: „Nová doba! Host vyhazuje vrchního! Já odcházim! Já odcházim! Nová doba!”

Lister: „Ježiši Kriste, co se to tady děje?!”
Kryton: „Trochu jsem vám uklidil v kajutě, pane... na přání pana Rimmera.”
Lister: „A co je tohle?”
Kryton: „Vaše trenýrky, pane...”
Lister: „Cože, moje trenky? To nemůžou být moje trenky, dyť se dají ohnout!”

Jirka: „Tati, bila tě někdy tvoje maminka?”
Škopek: „Ne, jenom ta tvoje.”

(Kroupa mladší a Kroupa starší si prohlížejí navzájem vysvědčení.)
Kroupa starší: „Chování velmi dobré - není to dvojka?”
Kroupa mladší: „Ty máš chování taky velmi dobré, tati.”
Kroupa starší: „Tak to je jednička...”

Učitelka: „Jmenuj mi hlodavce.”
Rousek: „Hlodavec lesní, hlodavec vodní čili želva...”

(Melman, Alex a Glorie přejí Mártymu k narozeninám.)
Všichni: „Hodně štěstí, zdraví, v zoo tě žít baví, máš ksicht jako opice - a jsi též smradlavý!”

Garfield: „Takže si to vyřídíme packoručně?”

Kate: „Řekni dobrou noc, Kevine.”
Kevin: „Dobrou noc, Kevine.”

Alex: „Sakra, zase zapomněli vypnout tu zvukovou kulisu!”
Márty: „Počkej, zařídím to!” (načež kopne do sloupu s rozhlasem a ten se porouchá)

(Při útoku upírů.)
Gunn: „Co děláš?”
Wes: „Snažím se vžít do Johna Vanea ve filmu Rio Bravo. A ty?”
Gunn: „Austin Stoker, přepadení třináctého okrsku.”
Cordy: „Jestli to přežijeme, prodejte DVDčka a někam si vyrazte.”

(Iva řekla Simoně, že pokud ji bude štvát, řekne dvojčatům, že u narozenin bývá oslava, dárky atd. Jenže to řekla moc nahlas, takže to dvojčata slyšela.)
Lexa: „Jo, tak to mají skoro všichni.”
Iva: „Přesně!”
Saša: „Ale my, adventisté osmnáctých narozenin, to máme jinak.”
Iva: „Adventisté čeho?”
Saša: „Adventisté osmnáctých narozenin, to je církev, do které patříme.”
Iva: (k Simoně) „Vy patříte do nějaký církve? Takže, nemůžete mít ani dort ani oslavu?”
Saša: „To ne, když nám bylo šestnáct, koupili jsme mamince dort a zazpívali písničku.”
dvojčata: (na melodii hodně štěstí, zdraví) „Už jenom dva roky. Už jenom dva roky. Než vypadneme z domu, hodně štěstí, mami.”