Hlášky z filmů a seriálů

Van Peltová: „Promiň, že tak zpříma, ale co spolu vy dva máte?”
Cho: „Je to moje informátorka.”
Van Peltová: „Jasně. Nemáme dovoleno chodit s informátory.”
Cho: „Ty budeš mně dávat rady o chození?”

Leela: „Zabralo to!”
Hermes: „Jo, ale zabila jsi profesora!”
Leela: „Jo, ale zabralo to!”

Otec: „Librie, gratuluji ti. Konečně zavládl v srdcích lidí mír. Konečně je válka jen slovo, jehož význam se ztrácí. Konečně jsme všichni doma. Libriané, v srdcích lidí existuje choroba, jejímž příznakem je nenávist, jejímž příznakem je hněv, jejímž příznakem je zuřivost, jejímž příznakem je válka. Tou chorobou je lidská emoce. Má Librie, já ti gratuluji, protože na tuto nemoc je lék. Za cenu výše ztráty lidských emocí jsme potlačili jejich otřesné hlubiny, a vy, jako společnost, vlastníte tento lék. Prozium. Nyní žijeme v míru a lidstvo je konečně sjednoceno. Válka je pryč. Nenávist je vzpomínkou. Nyní jsme svým vlastním svědomím. A je to svědomí, které nás emocionálním obsahem vede k označení EC-10, všech věcí, které vedou k pokušení znovu cítit, a zničit je. Libriané, vy jste vyhráli. Navdory osudu a vašim povahám, vy jste přežili.”

Tom: „Nebojíš se, že když se nabouráš, zabiješ se?”
Burt Munro: „Ne... Za pět minut na takový motorce zažiješ víc než někteří lidé za celý svůj život.”

Kapitán Elizabeth Turnerová: „Jacku. Mezi náma by to nikdy neklapalo.”
Kapitán Jack Sparrow: „Jen si to namlouvej, zlato.”

Harry: „Že tys zase nechal puštěnou vodu, že jo?”
Marv: „Je to naše vizitka, Harry.”
Harry: „Ty seš blázen, blbec, fakticky cvok.”

Zapp Brannigan: „Říkali, že je to nemožné, Kife. Ale jsme zde, abychom ukradli neomezený zdroj prvotřídního hélia v narozeninové kvalitě z nečekaného zdroje, Měsíce.”
Kif: „Slunce.”
Zapp Brannigan: „V noci se tomu říká Měsíc.”

(Cho a Rigsby jedou vyslechnout podezřelého.)
Rigsby: „Můžu řídit?”
Cho: „Ne.”
Rigsby: „Proč?”
Cho: „Konzultanti nesmí řídit. Pravidla.”
Rigsby: „Čí?”
Cho: „Moje.”

(O’Neill hraje u garáže hokej a naštvaný rozbije okýnko u auta hokejkou.)
O’Neill: „Co tady dělá to zatracený auto?!”
Generál Hammond: „Co to bylo?”
(Generál Hammond přijde k O’Neillovi s žádostí, kterou mu sdělí, a ten souhlasí.)
Generál Hammond: „Mimochodem, to auto je moje.”
O’Neill: „Měl byste si dát opravit okno.”

Lisbon: „Jane? Řekneš nám svůj názor?”
Jane: „Tyhle kachny milují muffiny.”
Lisbon: „Moc jsi nám pomohl.”

(Izma a Kronk doběhnou do paláce dřív než Kuzco.)
Kuzco: „Ne, tohle není možné. Jak to, že jste tu dřív?”
Izma: (zarazí se) „No, já nevím, Kronku?”
Kronk: (vytáhne mapu) „Nevím, je to proti vší logice.”

Ba’al: „Zbraň na Dakaře byla vyrobena Antiky. Není schopná zničit jen replikátory, ale i život v celé galaxii.”
Jack: „Včetně tvé maličkosti.”
Ba’al: „Ano.”
Jack: „Tak proč bys jI používal?”
Ba’al: „Já bych ji nepoužil, ale někdo jiný ano. Někdo, kdo by dokázal přežít takovou ohromnou zkázu.”
Jack: „Och, prosím, neříkej mi to.”
Ba’al: „Anubis.”
Jack: „Prosil jsem tě, abys mi to neříkal!”

Darth Vader: „Já jsem tvůj otec.”

(Roman spustí k pošťákovi na provaze košík. Pošťák vloží do košíku dopis.)
Pošťák: „Dostanu sedm pade za známku.”
(Roman vytáhne košík nahoru.)
Roman: „Tak moment.”
(Roman zmizí v bytě. K dole stojícímu překvapenému pošťákovi spustí košík se třemi láhvemi od piva.)
Roman: (na pošťáka) „A ještě vám zbude.”

Jeden z bratrů: „Rád vidím, že je případ v tak bystrých rukou.”
Jane: „Mohou být ruce bystré? Myslím, že ne.”