Hlášky z filmů a seriálů

(Jane po vypití čaje s rulíkem zlomocným má halucinace, ve kterých vidí svoji skoro dospělou dceru. A právě utíká po vypumpování žaludku z nemocnice.)
Jane: (o svém autě) „Skvěle parkuju.”
(Jane jde a nasedne do auta, kde se lekne své dcery-halucinace.)
Jane: „Ještě jsi tady.”
Dcera: (o rulíku) „Ještě to máš v sobě.”
Jane: „Vypadá to tak.”
Dcera: „Opravdu bys neměl řídit. Ale hlavně bys neměl řídit tu sanitku.”
(Jane si uvědomí, že jeho auto byla halucinace.)
Jane: „To byl silný čaj.”

Kytarista: „Kámo, ty seš úplně vyřízenej, ty už ani nevíš, s kým chodíš. Víš vůbec, jak se jmenuješ? Fakt to nehul, fakt, nehul to, hele.”

Lisbonová: „Naval.”
Jane: „Navalit co?”
Lisbonová: „To, co jsi vzal v Bajoranově domě. To tupé, Jane. Hospodyně volala.” (Jane jí hodí tupé.) „To je nechutný. Proč jsi to bral?”
Jane: „Důkaz.”
Lisbonová: „Čeho?”
Jane: „Nevkusu.”

Voják: „Nebojte se, můžete se spolehnout, že vám budeme krýt zadky.”
Daniel Jackson: „Spíš bych měl strach o svůj předek.”

(Horatio vyslýchá majitele obchodu, do kterého vjelo auto, které srazilo ženu v obchodě.)
Majitel: „Tu kameru tu mám jen na okrasu. Nespravoval jsem ji. Byla tady jen jako výstraha.”
Horatio: „Očividně nebyla. Zemřela vám tady žena.”
Majitel: „Já vím, pane. Promiňte. To auto jsem tam nezaparkoval já.”

(V podpalubí Batesovy lodi. Sam leží svázaná na podlaze vedle mrtvoly. Jared ji přijde osvobodit.)
Bates: „Ona je taková moje pojistka. Jestli ji chceš živou, zavedeš mě k letadlu a půjdeš dolů s náma. Jako za starejch časů.”
Jared: „Pusť ji a něco ti přidám.”
Bates: „Přidáš? Co?! Co? Ten vrak, co máš na dvoře? Svýho psa? Ty mi nemáš co nabídnout.”
Jared: „Našel jsem Zephiera.”
Bates: (Směje se.) „Cože?”
Jared: „Jo, přenechám ti nárok.”
(Bates se nešťastně koukne na Sam.)
Bates: „Jarede, ty ji máš zachránit a ne jí vykopat hrob.”

Máma: „Na Zemi je 40 miliard hladovějících, mnoho z nich zaplatí spousty dolarů za jedno z mých diko-prasat. Vezmu dikobraza, dáme do něj trochu prasečí DNA, na chvilku do mikrovlnky. A beng! Máme tu koktejlové pohoštění a to včetně párátek.”

O’Neill: (do vysílačky) „Tady jednička, deset hodin, jedenáct minut. Teal’c medituje, aby ušetřil kyslík, a já se snažím spát. Ale nejde to. Začíná mě bolet hlava. Hrozně. Je to špatné. Pošlete aspirin.”

Abbot: „Takže nic nemáte.”
Jane: „Ne, zatím ne. Jsem jen zvědavý.”
Vega: „Zvědavost zabila kočku.”
Jane: „Emh... A taky vyléčila obrnu.”

Olivia: „Manželka přestala být majetkem v roce 1984, kdy právo konečně uznalo, že i vdaná žena má právo říct ne.”

Alan Quatermain: „Co to proboha je, Nemo?”
Kapitán Nemo: „Já tomu říkám automobil.”
Rodeny Skinner: „Ale co to je?”
Kapitán Nemo: „Budoucnost, pánové. Budoucnost.”

Hermes: „Ale na co se nás vlastně ti mimozemšťané ptají? Co znamenají ty tóny?”
Profesor Farnsworth: „Není vám to jasné?”
Hermes: „Uhm, ne.”
Profesor Farnsworth: „K čertu, doufal jsem, že je.”

(V krematoriu.)
Robert Angier: „Jaký jsi udělal uzel?”
Alfred Borden: „Nevím.”
Robert Angier: „Ty nevíš?”
(Alfred Borden odchází. Robert Angier na něj křičí.)
Robert Angier: „Ty nevíš?”

Technik na vesmírné stanici Epsilon 9: „Enterprise, ten oblak je určitě nějaké silové pole. Měření... Proboha... Dvaaosmdesát astronomických jednotek v průměru.”

Jane: (Rozhazuje kolem sebe listí, co bylo v pytli.) „V Kalifornii nejsou roční období, ale vypadá to na podzim.”
Cho: „Ne. Ty vypadáš na doktora.”