Hlášky z filmů a seriálů

Princ Jan: „Účet prosím, stůl číslo jedna.”

Vypravěč: „Leonidas dostál svým slovům, bůh, král vskutku padl, bohužel přímo na ně.”

(Amerika. Svatební obřad v kostele. Ženichem je Nicolas Philibert a nevěstou Margareta Davisonová, dcera nejbohatšího občana země Arthura Davisona.)
Oddávající kněz: „Pokud chce někdo promluvit, ať promluví nyní, nebo ať mlčí navždy.”
Muž s rezavými vlasy v davu: „Já mám námitku! Ten pán zde je už ženatý s jinou.”
Arthur Davison: (na oddávajícího kněze) „Pokračujte!”
Oddávající kněz: „Ale já...”
Arthur Davison: „Pokračujte, je žárlivý!”
Oddávající kněz: „Ale přesto...”
Arthur Davison: „Dokončete obřad! Ztrácíme čas! Oddejte je.”
Oddávající kněz: (na Nicolase Philiberta) „Jste už ženatý, nebo ne?!”
Nicolas Philibert: „Ne...”
Arthur Davison: „Ano, no a co?! Je to už sedm let a ve Francii! Katolíci! To neplatí. Nedejte na to! Pokračujte!”
Oddávající kněz: (na Nicolase Philiberta) „Je vaše žena mrtvá?”
Arthur Davison: „Jasně, proč né, může být mrtvá.”
(Nicolas Philibert se otočí k oddávajícímu knězi a zakroutí nesouhlasně hlavou.)
Oddávající kněz: „Toto manželství je proti zákonům církve.”

Ryan: „Promiňte, jste detektiv?”
Detektiv Looking Guy: „Detektiv? Já jsem oběť, zatraceně. Ti hlupáci mě sem přivedli, že mi přečtou moje práva. A kam jdeš ty, darebáku?”

O’Neill: „Teal’cu, jak rychle tohle letí?”
Teal’c: „Myslím, že dvakrát rychleji než světlo.”
O’Neill: „Fajn, stihnem večeři.”

Holly Golightlyová: „Vždycky poznáte, co si chlap o vás opravdu myslí podle náušnic, které vám dá.”

(Jane a Lisbonová se schovávají pod stolem a čekají na vraha. Lisbonová se pořád vrtoší.)
Jane: (šeptem) „Jestli nebudeš zticha, nevyjde to.”
Lisbonová: (šeptem) „Nemůžu být zticha, mám v nohách mravence.”
Jane: (šeptem) „Jak to myslíš, že máš v nohách mravence? Co by tam dělali? To je blbost. Nevím, proč to lidi říkají.”

(Londýn 1897. O čtyři století později. V ústavu pro choromyslné.)
R. M. Renfield: „Udělal jsem vše, oč jste mě žádal, Mistře. Všechno je přichystáno. Všechno. Čekám na váš rozkaz, neboť vím, že až nastane čas odměny, budu jedním z těch, jež oblaží vaše štědrost.” (chytí a sní mouchu) „Děkuji ti.”

Senátor Vernon Trent: „Na to se můžete spolehnout.”

Faramir: „Prsten půjde do Gondoru.”

Horatio: „Jdu zkazit den kapitánovi.”

(James Bond je na zdravotní klinice, kde sleduje hraběte Lippeho. Bond si užívá masáže. Masérka si na jeho těle všimne modřiny.)
Masérka: „To je zvláštní modřina. Upadl jste?”
James Bond: „Pohrabáč v rukou ovdovělé osoby.”
Masérka: „Řekla bych, že jste přesně typ pro ovdovělé osoby.”
James Bond: „Pro tuhle osobu ne. Tenhle vdovec mě vůbec neměl rád.”

(Kvůli červí díře se nedaří zavřít bránu.)
O’Neill: „Carterová, a nešlo by prostě jen vypnout proud?”

(Jane a Lisbonová vyslýchají podezřelého.)
Jane: (k podezřelému) „Asi byste měl zvážit detektor lži. Ten by to vyjasnil.”
Podezřelý: „S radostí.”
Jane: „Dejte mi ruku.”

(Jack střelí Barbossu.)
Kapitán Barbossa: „Deset let máš tu pistoli a teď svůj náboj tak promrháš.”
Will Turner: „Nepromrhal.”
(Pustí krvavé mince do truhly.)