Hlášky z filmů a seriálů

Veruna: „Ále, všichni chlapi jsou sebevědomí, dokud nebrnkneš vo jejich mužský ego!”

Lumír: „Já vám udělám takovou kávu, jakou svět neviděl! Deniso, hoďte nám sem dvě kávy!”

Marcy: „Je dobře, že se snaží poznat nové lidi. Možná že i někoho pozve k nám domů.”
Peggy: „To tak! Po takovým večeru zrovna šílím! Koho by asi tak přived, takže zaprvé Norris. Dělá podpažím zvuky a přirozeně je vyrábí při jakékoliv příležitosti. Pak je tu Barney - žádný deodorant ho nepřemoh. No a když budeš mít sakra štěstí, tak poznáš Russe nedostižného - není záchod, co by se po něm nezměnil v chlív!”

(Nick se snaží přesvědčit Rosalee a Monroea, aby se sešli s Trubel.)
Nick: „Je zvyklá na to, že se jí každý wesen snaží zabít. Musí vědět, že...”
Rosalee: „Nejsme všichni zlí.”
Nick: „To je ten další krok.”
Monroe: „Dobře, dobře, Nicku. Ale řekni jí, ať nechá mačetu doma.”
Rosalee: „Ona má mačetu?”
Nick: (Rychle chce zavěsit.) „Díky, vážím si toho.”

Jarda Hejl: „Mámo, když máš to volno, mohla bys se mnou nemluvit jako s děckama ve škole?”

Veruna: „Marek říkal, že půjdem bruslit. Ale mě, jak na potvoru, začlo bolet koleno.”
Klára: „Há, a který?”
Veruna: „No to se právě ještě nemůžu rozhodnout!”

(Barbosssa odhodí meč.)
Kapitán Barbossa: „Mě porazit nemůžeš.”
(Jack udělá výpad a probodne ho. Barbossa si povzdychne, vytáhne meč a zapíchne Jacka. Ten vstoupí na měsíční světlo a je vidět, že je taky kostlivec.)
Kapitán Jack Sparrow: (Prohlíží se.) „To je zajímavé.” (Mezi prsty si prohazuje ukradenou minci.) „Nemohl jsem odolat.”

Holly Golightlyová: „A to píšete každý den?”
Paul Varjak: „Jistě.”
Holly Golightlyová: „I dneska?”
Paul Varjak: „Jistě.”
Holly Golightlyová: „To je krásný stroj.”
Paul Varjak: „Samozřejmě. Píše jen zjitřelou, procítěnou, slibnou prózu.”
Holly Golightlyová: „Ale není v něm páska.”

Theodor: „Já jsem Theodor.”
Angela: „Máš malé zpoždění, Theodore.”
Sigfried: „Nezatěžujme se faktem, že holt neumíš časovat. Důležitý je, že jsi tady...”

Brandt: „Máte v rukou její život...”
Jeffrey ‚Dude’ Lebowski: „Cože? To neříkejte...”
Brandt: „Ne... Pan Lebowski chtěl, abych to řekl. Máte ho teď v rukou. Máte v rukou její život... Zavolejte, až bude po všem!”
Jeffrey ‚Dude’ Lebowski: „A?”

Francis: „To je tátův strojek?”
Peter: „Jo.”
Francis: „Můžu něco říct?”
Peter: „Co?”
Francis: „Nemáš právo přivlastňovat si věci, které patří nám všem, a používat je, jako kdyby byly tvoje. Jack s tím souhlasí, že jo? Navíc by to tátu štvalo.”
Peter: „Proč?”
Francis: „Myslím si to. A znal jsem ho dobře.”
Peter: „To je hnusné, co říkáš.”
Francis: „Nemyslím to tak. Ale ty máš pocit, že jste si byli nějak bližší nebo co. Navíc nemůžeš opustit svou ženu, protože je těhotná. Jack s tím souhlasí, že jo?”
Jack: „Přestaň za mě mluvit.”
Peter: „Měl mě nejradši. To mi tehdy řekl v kaluži krve, než umřel.”

Elma Turner: „Děkuju vám za důvěru, Jill.”
Jill Bioskop: „Důvěřuju Johnovi. Jenom Johnovi!”

Reportér: „Jaký je to pocit, být mladistvým zločincem?”
Wade Walker: „Dobrý, člověče. Nikdy v životě jsem nebyl tak šťastný.”

Rosie Carverová: (na Jamese Bonda) „Jste teprve můj druhý případ. První byl Baines. Ten agent, co ho zabili.”
James Bond: „To je útěcha, vědět, že stejnou pomoc dostanu i já.”

(Nick, Monroe a Rosalee klepou na dveře Woova bytu. Wo zatím okusuje koberec.)
Nick: „Hej, Wo, tady je Nick.”
Wo: „Nicku, jsi to ty?”
Nick: „Jo, otevři dveře.”
Wo: „Teď nemůžu. Právě večeřím.”
Nick: „Co jíš?”
Wo: „Vlákninu.”