Památné výroky

Rose DeWitt Bukaterová: „Jacku, chtěla bych, abys mě namaloval jako ty dívky. S tímhle na krku.” (Ukáže na diamant Srdce oceánu.)
Jack Dawson: „Dobře.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Jenom s tím. To poslední, co potřebuji, je výkres, na kterém budu vypadat jako porcelánová panenka.”

Soudce: „Dlouho jsme se neviděli. Tentokrát tu jste kvůli brutálnímu útoku na servírku. Letušky vás už zřejmě omrzely, že pane Buzniku?”

John Kramer: „Ahoj, Michaele. Zahrajeme si takovou hru. Až dosud ses vlastně ve svém takzvaném životě živil sledováním jiných lidí. Společnost ti říká informátor, práskač, donašeč.”

(Perla vplouvá do Zátoky vraků.)
Pintel: „Podívejte na ně.”
Kapitán Hector Barbossa: „Žádné takové setkání za život nezažijete.”
Kapitán Jack Sparrow: „A já jim všem dlužím peníze.”

(Na premiéře Pýchy národa se potkává Hans Landa a von Hammersmark, která má na noze sádru.)
Hans Landa: „Co ta nožka? To jste tak nakopla německou kinematografii?”
Bridget von Hammersmark: „Nechte těch lichotek, znám až moc těch, co se na to nachytali.”
Hans Landa: „Vážně, co se vám stalo?”
Bridget von Hammersmark: „Zkusila jsem to, jaká hloupost, s horolezectvím. A tohle je výsledek.”
Hans Landa: „Poranila jste se při horolezectví?”
Bridget von Hammersmark: „Věřte nebo ne, tak to je.”
(Landa se začne naplno smát a poodejde.)
Hans Landa: „Promiňte, nechtěl jsem se smát vašemu neštěstí. Ale horolezectví? Co vás přimělo podniknout něco tak ztřeštěného?”
Bridget von Hammersmark: „Už to nikdy neudělám, to vám mohu říci.”
Hans Landa: „Ta sádra vypadá tak čerstvě, kdy jste na tu horu lezla, včera večer?”
Bridget von Hammersmark: „Dobrý postřeh, plukovníku. Bylo to včera dopoledne.”
Hans Landa: „A kde přesně v Paříži ta hora je?” (von Hammersmark se tváří zmateně) „Jen vás škádlím. Víte, že škádlím drsně.”

Needy Lesnicky: „Peklo je dospívající děvče.”

Dcerka: „Tohle nejsou sušenky.”
Ted: „Sušenky došly, proto vám nesu mléko a krekry. Stížnosti zamítám předem. Snězte to a na kutě!”
Synek: „To je beton.”
Ted: „Namočit do mléka! V mléce rázem změknou...”

Bořek: „Takže, když nejste schopný dostat se z obyčejného bodu A do ještě obyčejnějšího bodu B, tak aspoň se dostanete na támhleten kopec!”

Soudce Dredd: „Soud je u konce.”

(Paní Hronová, matka Věry, se představuje radovi Pěnovi.)
Paní Hronová: „Hronová, vdova po berním exekutorovi.”
Kryštof Rozruch: „No, to se máte čím chlubit.”
Paní Hronová: „Už jsem si myslela, že si moje dítě začalo s nějakým nezodpovědným zelenáčem.”
Kryštof Rozruch: „Kdepak. Ten je vybarvenej.”

John Hammond: „Zde je naprosto nutné, abychom se dohodli s kostarickými úřady o stanovení biologických i legislativních pravidel... k ochraně a izolaci toho ostrova. Ta zvířata... potřebují k přežití pouze naši nepřítomnost. A když jen poodstoupíme stranou a uvěříme přírodě... život si už najde cestu.”

Saruman: (zpěvnou vznešenou elfštinou) „Vstávej, krutý Rudorohu! Ať tvůj roh krví potřísněný spadne na hlavy nepřátel!”

Kněz: „Vy jste z Říma?”
Bors: „Z pekla.”

Evey Hammondová: „Nejsi tak trochu blázen?”
V: „Dozajista mě tak označí.”

Bonnie: „Ťuk, ťuk, sociálka.” (Kluci vyprošťují Emmu, která je pod stolem.) „Jo, na takové klepání si začněte zvykat.”