Památné výroky

Jenna: „Ty už přestaň lidem říkat, jak mají žít svůj život.”
Liz: „To já přece nedělám.”
Jenna: „A je dost těžký poslouchat rady do života od svobodný ženský, co používá rotoped jako věšák na svatební šaty.”
Liz: „A to je mám pověsit do skříně, když jsou celý umaštěný od šunky?”

(Calleigh přijde zkontrolovat balistika při jeho testu a zjistí, že on ten test ještě neudělal.)
Calleigh: „Víš, o co jde?”
Balistik: „Jde o test zbraně a pak následné porovnávání kulky s nábojnicí z místa činu?”
Calleigh: „Ne, jde o vraždu.”

(Frankovi spadne na auto bojler.)
Frank: „Teď jsem to auto koupil. Nejdřív mina na pláži, teď bojler. Co příště?”
Horatio: „Příště chytíme vraha.”

Rachel: „Ahoj Monico, ty jsi moje jediná kamarádka.”
Monica: „Jo a taky jediná, kterou jsi na svatbu nepozvala.”

Schiffner: (na Jarmilu) „Voníš svěcenou vodou.”

Eric: „Měl jste ranní službu? Našli jsme mrtvého.”
Manuel Martinez: „Neříkejte.”

(O pavoukovi.)
Dean: „A jaký s nim máte úmysl? Teď, když jste ho dostala?”
Lorelai: „No, uvažovala jsem, že mu nechám kuchyň!”
Dean: „Jasně.”
Lorelai: „Stejně ji moc nepoužíváme, takže...”

Red John: (Patrickovi) „Tygře, tygře, spalující jas. V lesích za noci, co za nesmrtelnou ruku či oko mohlo stvořit tuhle děsivou symetrii?”

Slečna Ungermeyerová: „Víš, co jseš?”
David Gordon: „Vlezdoprdelka, tichošlápek a bezpáteřník s postranními úmysly... Já vím, já vím...”
Slečna Ungermeyerová: „To možná taky, ale hlavně jsi oddaný kamarád a toho si Ungermeyerka vždycky cenila.”

(Matka studenta Živného oroduje za svého syna u profesorů, u kterých propadá.)
Paní Živná: „Pane profesore, Živná.”
Profesor Kolísko: „Živný?”
Paní Živná: „Ano, mám syna v kvintě a jdu se zeptat, jestli si už polepšil z češtiny.”
Profesor Kolísko: „Váš syn je nepozorný, těkavý a nejeví zájem o můj předmět.”
Paní Živná: „Ale pane profesore, ten chlapec se nehne od knihy. Já ho musím v noci holí hnát do postele. On by pořád jenom študoval a študoval. Je moc nešťastný, když se nemůže učit.”
Profesor Kolísko: „No, to se divím. U nás je stále nedostatečný.”
Paní Živná: „Pane profesore, on si to už ve všem polepšil, jenom z tý češtiny, z tý mu to nejde. Já nevím, co s ním.”
Profesor Kolísko: „Hm, no tak já ho ještě vyvolám. Jen ať se pilně učí! Poroučím se vám, paní.”
Paní Živná: „Děkuji vám, pane profesore. Jsem moc vděčná.”
(Paní Živná se otočí a oroduje u profesorky Suchánkové, která právě přichází.)
Paní Živná: „Má úcta, paní profesorko. Živný v kvintě. Jestlipak se už polepšil z toho dějepisu?”
Profesorka Suchánková: „Váš syn, milá paní, je naprosto zanedbán. Představte si, že vůbec neví, kdy byla bitva u Chérez de la Frontéra. Pochopíte, že mu nemůžu dát známku dostatečnou.”
Paní Živná: „Bóžínku, to se divím. Ještě včera to ‚Céres’ tak krásně uměl. Paní profesrko, já ho sama zkoušela. Paní profesorko, on si to už ve všem opravil. Jenom z toho dějepisu, to má takovou smůlu. Já nevím, co to je.”
Profesorka Suchánková: „Výjimečně ho ještě jednou vyvolám.”
Paní Živná: „To vám mockrát děkuju, paní profesorko.”
(Paní Živná si ještě počká na profesora Lejsala.)
Paní Živná: „Má úcta, pane profesore.”
Profesor Lejsal: „Má úcta.”
Paní Živná: „Živný v kvintě. Už si stojí lepší z latiny?”
Profesor Lejsal: „Živný, Živný. Á, Živný. Známý lajdák a ignorant. Nezná ani pravidlo o konsikuci temporum.”
Paní Živná: „On je chudáček takový trémista.”
Profesor Lejsal: „Ó ne, naopak. Je drzý a pošklebuje se.”
Paní Živná: „Ne. Když byl malý, kousl ho pes, pane profesore. A od té doby...”
Profesor Lejsal: „No, nicméně mu musím dát pětku.”
Paní Živná: „Pane profesore, on už se ve všem polepšil, jenom z té latiny má pětku. Kdyby jste vzal laskavě ohled.”
Profesor Lejsal: „Lituji, ale od své klasifikace neustoupím. Má úcta, paní.”
Paní Živná: „Pane profesore. Z měšťanky ho vyhodili, na řemeslo se nehodí. Aspoň tu madurídu kdyby udělal.”

Michal: „Podvodnice! Říkala jsi, že jsou takový roztomile cáklý. Že dělají takový podivínský dojem. Jo! Ty dělaj dojem, že zrovna vyvalily dveře od blázince!”

Arwen: „Z popela oheň znovu vzplane, ze stínu světlo vzejde náhle. Až skují ostří polámané, nekorunovaný zase bude králem.”

Diego: „Tak co? Chceš se připojit k naší strašlivé posádce?”
Shira: „Dva lenochodi, mamut a šavlozubý tygr? Jste jako úvod špatného vtipu.”

Princezna Babetka: (plačtivě) „Babetka se píchla a bolí ji to.”

Randy Pear: „Nemůžeš hrát na Hitlerovu harmoniku!”