Vtipy a srandičky

Daniel: „Co tedy přesně uvidíme, až to zatmění začne? Vždyť je to černé a je to díra.”
O’Neill: „No, mohla by to být černá díra.”

(Blíží se zatmění a všichni se spěchem nastupují do transportéru.)
Jack: „Kde je Riddick?”
Paris P. Ogilvie: „Kašli na něj! Nečekal by na nás!”
(Riddick odněkud naskočí.)
Paris P. Ogilvie: „Už jsem se o tebe bál!”

Dělník: „To je jaffa!”
Daniel: „Neboj se. To je přítel. Teal’cu, usměj se na něj.”
(Teal’c předvede jakýsi škleb.)
O’Neill: „Budeš na tom muset ještě pracovat.”

Jack: „Ty čteš bibli?”
Teal’c: „Je to významná součást vaší kultury. Tys ji nečetl, O’Neille?”
Jack: „Ale jo, jo. Ne celou. Vlastně ji poslouchám z kazety. Neříkej mi, jak to skončí.”

Coach: „Noc lumpáren. Ďábelská noc. Je mi jedno, jak tomu říkáte. Vy malí syčáci jste zlo. Myslíte si, že je vtipný, že mi každý Halloween hází na dům vajíčka? Dům muže má být jeho zámek. Můj je zatracená omeleta.”

(Hathor vyhrožuje Jackovi, Sam a Danielovi vložením Goa’ulda, kterého drží v ruce.)
Hathor: „Ptáme se ještě jednou. Kdopak z vás bude hostitelem našeho přítele?”
O’Neill: „Má její oči.”

Roboďábel: „Pro Calculonovu nesmrtelnou duši, hádejte číslo, na které myslím.”
Fry: „Um...”
Roboďábel: „Je to mezi jedna a tři.”
Fry: „Čtyři!”
Roboďábel: „Mezi jedna a tři a není to jedna ani tři.”
Fry: „M!”
Roboďábel: „Ano, jistě, číslo, na které jsem myslel, bylo písmeno ‚M’.”

Farnsworth: (Vytahuje naklonované ruce Frye a Leely.) „Vaše naklonované ruce by měly dorůst během měsíce, nebo tak nějak. A teď si vychutnejte zvuk těch nejmenších houslí na světě!” (Začne hrát na housle pomocí miniaturních naklonovaných rukou Frye a Leely a s úsměvem odejde.)

(Cho a Grace jsou na sledovačce v autě.)
Van Peltová: „Mně na střední říkali ‚Rovnátková Grace’. Jak tobě?”
Cho: „Cho.”

Ramada Thompsonová: „Poručíku, vy mě studujete?”
Topper Harley: „Ne, nestuduji. Dívám se vám do očí. Tak bílé bělmo jsem ještě neviděl. Čistíte je zubní pastou?”

Santa: „A mysleli jste vůbec někdy na city doktora Zoidberga?”
Fry: „Ne, přísahám!”

(Roger Murtaugh, Martin Riggs a Lorna Coleová přistupují společně k policistům v budově policejní stanice, kteří hlídají vězně ve vazbě. Martin s Rogerem neví, že Lorna je též policistka.)
Policista: „Tak, jak se vede?”
Lorna Coleová: „Fajn.”
Policista: „Kdo je to dneska?”
Lorna a Martin: „Billy Phelps!”
Roger Murtaugh: (k Lorně) „Kdo jste?”
Lorna Coleová: „Z portugalských aerolinií. Poletíte s námi?”
Roger Murtaugh: „Cože?”
Martin Riggs: „Je z vnitřních záležitostí.”
Roger Murtaugh: „A sakra!”
Lorna Coleová: (k Martinovi) „Jak to víte?”
Martin Riggs: „Dovolil jsem se podívat na vaše desky. Je to tam napsáno.”

Dr. Zoidberg: „Klídek. Nechte na to podívat se doktora. Aaah, přesně jak jsem... nemám ani nejmenší tušení.”

Aldwin: „Zajímají vás tunely?”
O’Neill: „Eh, slovo zájem nevyjadřuje přesně to, co opravdu cítím.”
Aldwin: „Aha. Připojíte se?”
O’Neill: „Díky, Aldwine, ale musím pomoci Teal’covi čekat na Daniela.”

(Mluví o silovém poli kolem Apophise.)
O’Neill: „Viděl jsi, co se stalo, když mu jeden z jeho strážců hodil zbraň.”
Carter: „Prošla dovnitř. Proto se domníváte, že odrazová schopnost toho pole je přímo úměrná množství kinetické energie, která do ní směřuje.”
O’Neill: „Hmm. Jo.”