Vtipy a srandičky

(Admirál se dívá na nástěnný obraz základny v jeho kanceláři.)
Admirál Thomas „Tug” Benson: (k plukovníkovi) „Koukněte se. Flákači! Nikdo se ani nehne!”

Lexa: „Jo proto ti to tak vadilo! Ale proto jsi nemusela tolik křičet.”
Iva: (cedí naštvaně skrze zuby) „Lexo, já nekřičela.”
Saša: „Ivo, křičela. Křičela jsi: ‚Proč jsi to udělal,’ klečela jsi Lexovi na krku, Lexa brečel a hyena ho skrz mříž olizovala.”
Lexa: „Já jsem nebrečel! To byly Iviny sliny.”
Iva: „No dovol?!”
Lexa: „Myslím tý druhý Ivy. Tý šikovný.”

(Petr Kraj po odchodu rozhněvaných vesničanů promlouvá ke svému psovi, který během jeho nepřítomnosti zpustošil skoro celou vesnici a zakousl slepici.)
Petr Kraj: (důrazně na psa) „Pojď sem. Zakousl jsi slepici, ty blbče. Slepici!” (Ztiší hlas, aby ho neslyšeli.) „Já jsem jasně říkal kohouta.”

Rizzo: „Jako milenec absolutně nepřipadám v úvahu. Kdyby se náhodou vrátil váš pan manžel, nevlezu se do skříně.”

(Hawkeye se hádá s Margaret, v čím stanu bude miminko přebývat.)
Margaret: „Ten kanál, ve kterým bydlíte, je přehlídkou starých ponožek, špinavýho prádla a včerejšího chlastu.”
Hawkeye: „Je to perfektní místo. Nemůže udělat nepořádek.”

(Winchester chová dítě, B. J. si ho chce převzít.)
Winchester: „Nech ji být! Právě usnula.”
Hawkeye: „Nedráždi ho. Hroši bývají zlí, když se starají o svá mláďata.”

Mick Brisgau: „Já řídím!”
Andreas Kringge: „Micku, polovinu života jsi strávil v kómatu. Můžeš mi říct jediný důvod, proč by jsi měl tohle auto řídit ty a né já?”
Mick Brisgau: „Dvacet let jsem bez nehody.”

(Nils telefonuje.)
Nils: „Ne, my nikoho nelikvidujeme. Ne, ani šváby. Leda v sebeobraně. Zavolejte si deratizéra, ten vám určitě pomůže. Ano, jsou v seznamu. Není zač.”
(Neznámá volá znova.)
Nils: „Vrchní komisař Meermann. Ano, s krysami si taky umí poradit. Prosím.”
Melanie: „Ty máš ale nervy. Ta ženská sem volala sedmkrát po sobě.”
Nils: „Asi je jí smutno a navíc, já už se strašně těším na víkend.”
Melanie: „Nilsi, je teprve úterý.”

Tim: „Kde se tu vzala ta růžová deka?”
Jill: „Upletla jsem ji, když jsem čekala Marka. Doufala jsem, že to bude holka. Chtěla jsem něco malého, kudrnatého a s mašličkami, co bych mohla chovat na klíně a mazlit se.”
Tim: „Tak tys chtěla porodit pudla?”

(Jill před rodinou neopatrně prozradila, že má ráda bazalku.)
Jill: „No páni, toust s bazalkou. Jak originální.”
Brad: „Tohle ti přijde originální? Počkej, až ochutnáš moje bazalkové máslo.”
Randy: „A tady, ochutnej čerstvý bazalkový džus.”
Tim: „A jako dezert tu máme koláč s bazalkovou šlehačkou. Máme k tomu i kávu.”
Jill: „Taky je zelená?”
Tim: „To si piš.”

(Jill by chtěla další dítě, ale Tim je proti.)
Tim: „Ne. Říkám ne a hotovo.”
Jill: „Takže tyhle dveře jsou zavřené?”
Tim: „Ano! Jsou zavřené a před nimi stojí skříň. Na té skříni je chlap a v náručí má Alovu mámu.”

Angela Dodsonová: „Moje sestra se dostala na psychiatrii, protože začala být paranoidní. Najednou začala mluvit o démonech, o andělích... Myslím, že jí k tomu někdo pomoh. Prostě mám dojem, pane Constantine, že ji někdo přesvěčil, aby z té střechy skočila. Legie... ďáblů nebo nějaká sekta.”
John Constantine: „Zní to jako pouhá teorie, detektive. Zlomte vaz.”
Angela Dodsonová: „Myslela jsem si, že s vašimi znalostmi byste mi mohl aspoň ukázat cestu.”
John Constantine: „Jo, proč ne...”
(Ukáže na dveře.)

(Ben a Newton jedou autem, Newton řídí.)
Newton Crosby: „Promiň!”
Ben Jabituya: „Jako masáž krku je to docela dobrý, ale...”
Newton Crosby: „Naposledy jsem řídil asi před pěti lety.”
Ben Jabituya: „Já bych řekl deseti.”
Newton Crosby: „Však se do toho zase vžiju.”
Ben Jabituya: „Víš, co mají v noci řidiči většinou rádi? Světla.” (Zapne je.)
Newton Crosby: „Á, máš pravdu! Takhle se mi jede daleko líp!”
Ben Jabituya: „Mně taky.”

(James Bond se v brazilském pralese dostal k pyramidě, v jejímž podzemí má Hugo Drax základnu. Záměrně byl vhozen do vody, kam za ním vlezl obrovský hroznýš a začal ho škrtit. Bond použil jednu z věcí od Q a hroznýše zabil.)
Hugo Drax: „Pane Bonde, maříte veškerou mou snahu dopřát vám zábavnou smrt. Proč jste přerušil zápas s mým ochočeným hroznýšem?”
James Bond: „Zjistil jsem, že je na mě moc upnutý.”

(Trevor zjišťuje, že si Sean z podzemí přinesl tašku diamantů.)
Trevor: „Seane?”
Sean: „No co? Jen jsem si vzal trochu nerostných vzorků.”
Trevor: „Trochu nerostných vzorků?”
Sean: „Dobře, možná pár kil vzorků, ale cos čekal? Jsem syn vědce.”