Hlášky 826 - 840 / 1617
25. 4. 2016 - 6:27 | 1279 znaků | posláno 9x | známka 1,84 (19x)
Rose DeWitt Bukaterová: „Co to pořád nosíš s sebou? Tak co tedy jsi? Umělec, nebo něco takového?” (Prohlíží si Jackův skicák.) „Hmm... ty kresby jsou celkem dobré. Jsou, no... vlastně velmi dobré. Jacku, to je velkolepá práce.”
Jack Dawson: „Ve staré Paříži si je necenili.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Dost cestuješ, na to že jsi chud... tedy, chci říct, člověk s omezenými možnostmi.”
Jack Dawson: „Na chudáka... Klidně to řekni.”
Rose DeWitt Bukaterová: (Zarazí se nad kresbami ženských aktů.) „Aha...! Zobrazují pravý život?”
Jack Dawson: „To je to dobré na Paříži. Mnoho dívek, které se jsou ochotny svlíknout.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Měl jsi tuhle ženu rád. Maloval jsi ji víckrát.”
Jack Dawson: „No... totiž, má krásné ruce...”
Rose DeWitt Bukaterová: „Určitě jsi s ní něco měl.”
Jack Dawson: „Ne, určitě ne. Pouze s jejíma rukama. Byla to jednonohá prostitutka. Vidíš?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Oh!”
Jack Dawson: „Ale přece jen měla smysl pro humor. A tato dáma... Vysedávala každou noc v baru ověšena různými šperky, čekala na svou ztracenou lásku. Říkalo se jí Madame Bijoux. Vidíš její ošuntělé šaty?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Jseš nadaný, Jacku.”
Jack Dawson: „Určitě...”
Rose DeWitt Bukaterová: „Vidíš lidi správně.”
Jack Dawson: „Vidím tebe.”
Rose DeWitt Bukaterová: „No a?”
Jack Dawson: „Neskočila bys.”
Jack Dawson: „Ve staré Paříži si je necenili.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Dost cestuješ, na to že jsi chud... tedy, chci říct, člověk s omezenými možnostmi.”
Jack Dawson: „Na chudáka... Klidně to řekni.”
Rose DeWitt Bukaterová: (Zarazí se nad kresbami ženských aktů.) „Aha...! Zobrazují pravý život?”
Jack Dawson: „To je to dobré na Paříži. Mnoho dívek, které se jsou ochotny svlíknout.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Měl jsi tuhle ženu rád. Maloval jsi ji víckrát.”
Jack Dawson: „No... totiž, má krásné ruce...”
Rose DeWitt Bukaterová: „Určitě jsi s ní něco měl.”
Jack Dawson: „Ne, určitě ne. Pouze s jejíma rukama. Byla to jednonohá prostitutka. Vidíš?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Oh!”
Jack Dawson: „Ale přece jen měla smysl pro humor. A tato dáma... Vysedávala každou noc v baru ověšena různými šperky, čekala na svou ztracenou lásku. Říkalo se jí Madame Bijoux. Vidíš její ošuntělé šaty?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Jseš nadaný, Jacku.”
Jack Dawson: „Určitě...”
Rose DeWitt Bukaterová: „Vidíš lidi správně.”
Jack Dawson: „Vidím tebe.”
Rose DeWitt Bukaterová: „No a?”
Jack Dawson: „Neskočila bys.”
24. 4. 2016 - 3:18 | 1963 znaků | posláno 4x | známka 1,57 (42x)
Jack Dawson: „Od svých patnácti let, kdy mi zemřeli rodiče, žiju sám. Neměl jsem nikde kolem žádné příbuzné. Tak jsem odešel a nikdy se nevrátil. Lidi říkají, že jsem jako osamělý vlk. Tak, Rose, nyní jsme na této palubě ušli skoro dva kilometry a při tom jsme probrali počasí a moje dětství, ale pochybuji, že jste se chtěla se mnou bavit o tom.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Pane Dawsone, já...”
Jack Dawson: „Jmenuji se Jack.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Jacku, děkuji ti za to, co jsi udělal. Nejen za to, že jsi mě zadržel, ale i za diskrétnost.”
Jack Dawson: „Za málo.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Vím, co si o mně asi myslíš. Chudá, bohatá, malá holka, co asi tak ví o nouzi?”
Jack Dawson: „Ne... ne, to jsem si nemyslel. Myslel jsem si, co se té holce mohlo stát, že neviděla žádné východisko.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Ano, já... Bylo to všechno. Vše, co mě obklopuje, včetně všech lidí. A ta setrvačnost života, kterou já nejsem s to zastavit.”
Jack Dawson: (Všimne si jejích robustních šperků.) „Bože! Podívej se na to. Ty by jsi hned šla ke dnu.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Pět set pozvánek bylo odesláno. Všichni významní lidé z Philadelphie tam budou. A už teď se vidím, jak stojím v přeplněné síni, řvu jako tur a nikdo si mě vůbec nevšímá.”
Jack Dawson: „Miluješ ho?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Prosím?”
Jack Dawson: „Miluješ ho?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Na to by ses mě neměl ptát.”
Jack Dawson: „Je to jednoduchá otázka. Ano nebo ne?”
Rose DeWitt Bukaterová: „To není vhodná konverzace. To je absurdní. Ty mě neznáš a já tebe taky ne, a tento rozhovor se vůbec nekoná. Jseš drzý a hrubý a... já teď odcházím. Jacku... pane Dawsone, těšilo mě. Chtěla jsem ti poděkovat...”
Jack Dawson: „A teď jsi mě urazila.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Zasloužil sis to.”
Jack Dawson: „Dobrá.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Dobrá.”
Jack Dawson: „Myslel jsem, že už jdeš.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Ano, jdu. Ty jseš tak dotěrný! Počkej. Já nemusím jít. To je má část lodi. Ty musíš jít.”
Jack Dawson: „No tedy! Kdo je tady drzý?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Pane Dawsone, já...”
Jack Dawson: „Jmenuji se Jack.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Jacku, děkuji ti za to, co jsi udělal. Nejen za to, že jsi mě zadržel, ale i za diskrétnost.”
Jack Dawson: „Za málo.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Vím, co si o mně asi myslíš. Chudá, bohatá, malá holka, co asi tak ví o nouzi?”
Jack Dawson: „Ne... ne, to jsem si nemyslel. Myslel jsem si, co se té holce mohlo stát, že neviděla žádné východisko.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Ano, já... Bylo to všechno. Vše, co mě obklopuje, včetně všech lidí. A ta setrvačnost života, kterou já nejsem s to zastavit.”
Jack Dawson: (Všimne si jejích robustních šperků.) „Bože! Podívej se na to. Ty by jsi hned šla ke dnu.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Pět set pozvánek bylo odesláno. Všichni významní lidé z Philadelphie tam budou. A už teď se vidím, jak stojím v přeplněné síni, řvu jako tur a nikdo si mě vůbec nevšímá.”
Jack Dawson: „Miluješ ho?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Prosím?”
Jack Dawson: „Miluješ ho?”
Rose DeWitt Bukaterová: „Na to by ses mě neměl ptát.”
Jack Dawson: „Je to jednoduchá otázka. Ano nebo ne?”
Rose DeWitt Bukaterová: „To není vhodná konverzace. To je absurdní. Ty mě neznáš a já tebe taky ne, a tento rozhovor se vůbec nekoná. Jseš drzý a hrubý a... já teď odcházím. Jacku... pane Dawsone, těšilo mě. Chtěla jsem ti poděkovat...”
Jack Dawson: „A teď jsi mě urazila.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Zasloužil sis to.”
Jack Dawson: „Dobrá.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Dobrá.”
Jack Dawson: „Myslel jsem, že už jdeš.”
Rose DeWitt Bukaterová: „Ano, jdu. Ty jseš tak dotěrný! Počkej. Já nemusím jít. To je má část lodi. Ty musíš jít.”
Jack Dawson: „No tedy! Kdo je tady drzý?”
23. 4. 2016 - 10:19 | 103 znaků | posláno 8x | známka 2,08 (13x)
(Muž v bistru požádal svou dívku o ruku.)
Max: „Žádost o ruku v bistru. A na líbánky pojedou v toitoice?”
Max: „Žádost o ruku v bistru. A na líbánky pojedou v toitoice?”
22. 4. 2016 - 17:18 | 1069 znaků | posláno 5x | známka 2,15 (20x)
(Waldemar najde v Moničiných vlasech šišku.)
Waldemar: „Co to je?”
Monika: „Co je to?”
Waldemar: „To je šiška.”
Monika: „No, to se strašně nosí teď.”
Waldemar: „Nedělej ze mě vola. Mladej Zelenka vás prej viděl v lese.”
Monika: „Vlastně je dobře, že už to víš.”
Waldemar: „Ty to nezapíráš?”
Monika: „Ne. Je to pravda, mezi mnou a Kubou to už nějakou chvíli trvá a ja chci bejt s ním.”
Waldemar: „Jenže ty jsi moje žena a já jsem bohatej a mocnej, ty se nemáš co válet po lese s nějakejma blbejma Moravákama.”
Monika: „Tak byl tam jenom jeden Moravák.”
Waldemar: „Tak tohle jsi přehnala, Moničko. Všechny ty tvoje sračičky, blbůstky, čakry, videa a podobný... Já jsem ti to toleroval, i když se ti všichni smáli. Ale tohle ne... Tohle prostě ne. Co kdyby se to rozneslo?”
Monika: „Jo, tak o to ti jde? To je ten problém?”
Waldemar: „Tak jistě. Tak já mám nějakou pověst a ty ji ničíš.”
Monika: „A co když to někomu řeknu, co?”
Waldemar: „Nikomu to neřekneš! Mladýmu Zelenkovi zavřu hubu, ten tvůj Moraváček zmizí z povrchu zemskýho.”
Monika: „Jak jako?”
Waldemar: (naznačí výbuch bomby) „Hádej, jak asi?”
Waldemar: „Co to je?”
Monika: „Co je to?”
Waldemar: „To je šiška.”
Monika: „No, to se strašně nosí teď.”
Waldemar: „Nedělej ze mě vola. Mladej Zelenka vás prej viděl v lese.”
Monika: „Vlastně je dobře, že už to víš.”
Waldemar: „Ty to nezapíráš?”
Monika: „Ne. Je to pravda, mezi mnou a Kubou to už nějakou chvíli trvá a ja chci bejt s ním.”
Waldemar: „Jenže ty jsi moje žena a já jsem bohatej a mocnej, ty se nemáš co válet po lese s nějakejma blbejma Moravákama.”
Monika: „Tak byl tam jenom jeden Moravák.”
Waldemar: „Tak tohle jsi přehnala, Moničko. Všechny ty tvoje sračičky, blbůstky, čakry, videa a podobný... Já jsem ti to toleroval, i když se ti všichni smáli. Ale tohle ne... Tohle prostě ne. Co kdyby se to rozneslo?”
Monika: „Jo, tak o to ti jde? To je ten problém?”
Waldemar: „Tak jistě. Tak já mám nějakou pověst a ty ji ničíš.”
Monika: „A co když to někomu řeknu, co?”
Waldemar: „Nikomu to neřekneš! Mladýmu Zelenkovi zavřu hubu, ten tvůj Moraváček zmizí z povrchu zemskýho.”
Monika: „Jak jako?”
Waldemar: (naznačí výbuch bomby) „Hádej, jak asi?”
22. 4. 2016 - 4:28 | 214 znaků | posláno 6x | známka 2,14 (14x)
‚Simple’ Simon Swafford: „Jak někteří z vás ví, moje žena mě opustila po sedmnácti hodinách manželství, ale přežil jsem to, protože žiju pro hudbu. A teď, když už nemám pro co jiného žít, jsem ochotný pro ni i zemřít.”
20. 4. 2016 - 6:36 | 85 znaků | posláno 14x | známka 2,00 (8x)
Harvard: „Není můj typ.”
Derrick: „Je to přesně tvůj typ! Je to ženská. A není to chlap.”
Derrick: „Je to přesně tvůj typ! Je to ženská. A není to chlap.”
19. 4. 2016 - 23:32 | 201 znaků | posláno 6x | známka 2,27 (11x)
Jenny: „Nikdy jsem se s nikým nerozcházela a opravdu jsem ti nechtěla ublížit.”
Harvard: „Nejsi první holka, která se mnou nechodila, co se se mnou rozešla. A chceš slyšet pravdu? Nebudeš ani ta poslední.”
Harvard: „Nejsi první holka, která se mnou nechodila, co se se mnou rozešla. A chceš slyšet pravdu? Nebudeš ani ta poslední.”
19. 4. 2016 - 16:36 | 337 znaků | posláno 8x | známka 1,58 (24x)
Jane Spencer Drebinová: „Miláčku, vždyť já tě tolik miluju.”
Frank Drebin: „Ty můj malej vrabčáčku.”
Jane Spencer Drebinová: „Ty můj angoráčku.”
Frank Drebin: „Moje sladká sušenko.”
Jane Spencer Drebinová: „Bonbónku můj malinkatej.”
Frank Drebin: „Moje cukrová vatičko.”
Dr. Stuart Eisendrath: „No tak, Drebinovi! Já jsem diabetik. Měli byste už jít.”
Frank Drebin: „Ty můj malej vrabčáčku.”
Jane Spencer Drebinová: „Ty můj angoráčku.”
Frank Drebin: „Moje sladká sušenko.”
Jane Spencer Drebinová: „Bonbónku můj malinkatej.”
Frank Drebin: „Moje cukrová vatičko.”
Dr. Stuart Eisendrath: „No tak, Drebinovi! Já jsem diabetik. Měli byste už jít.”
19. 4. 2016 - 8:46 | 233 znaků | posláno 8x | známka 2,14 (14x)
(Žena s dcerou se snaží prodat Spencerovi sušenky, ale dcera s brekem uteče. Spencer se nabízí její matce, že jí pomůže s prodáváním.)
Žena: „Ty chceš pomáhat Emily?”
Spencer: „Kolik měří manžel?”
Žena: „Jsem svobodná.”
Spencer: „Ano, chci.”
Žena: „Ty chceš pomáhat Emily?”
Spencer: „Kolik měří manžel?”
Žena: „Jsem svobodná.”
Spencer: „Ano, chci.”
18. 4. 2016 - 22:00 | 212 znaků | posláno 7x | známka 2,80 (10x)
(Kluci chtějí, aby šla Melanie s nimi do klubu a pomohla jim balit holky.)
Owen: „Když s náma budeš ty, budou se kolem nás ostatní holky cítit bezpečněji.”
Hank: „Prosím vás, s váma bude akorát vypadat jako rukojmí.”
Owen: „Když s náma budeš ty, budou se kolem nás ostatní holky cítit bezpečněji.”
Hank: „Prosím vás, s váma bude akorát vypadat jako rukojmí.”
17. 4. 2016 - 17:26 | 205 znaků | posláno 8x | známka 2,31 (13x)
Dan: „Potřebuju poradit s dárkem pro Terezu.”
Remeš: „Na Vánoce?”
Dan: „Ne, máme výročí svatby.”
Remeš: „Kdy?”
Dan: „No dneska.”
Remeš: „Dneska? Nenechals to trochu na poslední chvíli?”
Dan: „Vždyť je teprve dopoledne.”
Remeš: „Na Vánoce?”
Dan: „Ne, máme výročí svatby.”
Remeš: „Kdy?”
Dan: „No dneska.”
Remeš: „Dneska? Nenechals to trochu na poslední chvíli?”
Dan: „Vždyť je teprve dopoledne.”
17. 4. 2016 - 16:19 | 667 znaků | posláno 8x | známka 1,88 (26x)
(Silně prší. Ashley jde promočená po ulici. Vedle ní zastaví Jakeovo auto.)
Jake Hardin: „V batohu je pláštěnka.”
Ashley Albrightová: „Nenapadlo mě podívat se.”
Jake Hardin: „Můžu tě svézt?”
Ashley Albrightová: „Bydlím jen 29 ulic odtud.”
Jake Hardin: „Aspoň si vezmi můj deštník.”
Ashley Albrightová: „Už jeden mám.” (Pohlédne na svůj rozlámaný deštník.)
Jake Hardin: „Mám sušičku na prádlo, popcorn z mikrovlnky, satelitní televizi.”
Ashley Albrightová: „To bych neměla.”
Jake Hardin: „Nedělám to pro každého. Ale tobě udělám horkou čokoládu s kousíčky žužu.”
Ashley Albrightová: „Žužu miluju.”
Jake Hardin: ¨„Co kdybys zahodila ten hromosvod a nastoupila si?”
Ashley Albrightová: „Děkuju.”
Jake Hardin: „V batohu je pláštěnka.”
Ashley Albrightová: „Nenapadlo mě podívat se.”
Jake Hardin: „Můžu tě svézt?”
Ashley Albrightová: „Bydlím jen 29 ulic odtud.”
Jake Hardin: „Aspoň si vezmi můj deštník.”
Ashley Albrightová: „Už jeden mám.” (Pohlédne na svůj rozlámaný deštník.)
Jake Hardin: „Mám sušičku na prádlo, popcorn z mikrovlnky, satelitní televizi.”
Ashley Albrightová: „To bych neměla.”
Jake Hardin: „Nedělám to pro každého. Ale tobě udělám horkou čokoládu s kousíčky žužu.”
Ashley Albrightová: „Žužu miluju.”
Jake Hardin: ¨„Co kdybys zahodila ten hromosvod a nastoupila si?”
Ashley Albrightová: „Děkuju.”
16. 4. 2016 - 16:01 | 284 znaků | posláno 6x | známka 2,25 (8x)
(Na J.)
Frank: „Řekl jsi jí, že ji miluješ?”
J: „Franku, je to svědkyně a tím to končí.”
Frank: „Bla, bla, bla. Líbí se ti. Fenka to zrovna není, ale je pěkná, to jo.”
J: „Mám si nechat radit od čokla, který se honí za vlastním ocasem?”
Frank: „Tak bacha! To je diskriminace psů. To nemám rád!”
Frank: „Řekl jsi jí, že ji miluješ?”
J: „Franku, je to svědkyně a tím to končí.”
Frank: „Bla, bla, bla. Líbí se ti. Fenka to zrovna není, ale je pěkná, to jo.”
J: „Mám si nechat radit od čokla, který se honí za vlastním ocasem?”
Frank: „Tak bacha! To je diskriminace psů. To nemám rád!”
16. 4. 2016 - 7:34 | 155 znaků | posláno 11x | známka 1,56 (18x)
(Kate přistihne Ashley a Jakea při líbání.)
Katy: „Odvezete mě z večírku, kde jsou samý hvězdy, spolkla jsem žvejkačku, a ještě musím sledovat to olizování.”
Katy: „Odvezete mě z večírku, kde jsou samý hvězdy, spolkla jsem žvejkačku, a ještě musím sledovat to olizování.”
16. 4. 2016 - 5:10 | 463 znaků | posláno 6x | známka 2,57 (7x)
(Kevin líbá Rozalin a najednou se objeví Bernie.)
Bernie Focker: „Rose?”
Rozalin Fockerová: „Bernie? Co tady děláš?”
Bernie Focker: „Co ty tady děláš?”
Rozalin Fockerová: „Ten hoch měl problémy.”
Kevin Rawley: „Bernarde, přísahám, že je to jinak, než si myslíš. Rose mě utěšovala v těžké chvíli a má duše se najednou prolnula s tou její.”
Bernie Focker: „Duše nebo jazyk.”
Kevin Rawley: „Žádný jazyk tam nebyl.”
Rozalin Fockerová: „Kousek jo.”
Bernie Focker: „Děkuju za upřímnost.”
Bernie Focker: „Rose?”
Rozalin Fockerová: „Bernie? Co tady děláš?”
Bernie Focker: „Co ty tady děláš?”
Rozalin Fockerová: „Ten hoch měl problémy.”
Kevin Rawley: „Bernarde, přísahám, že je to jinak, než si myslíš. Rose mě utěšovala v těžké chvíli a má duše se najednou prolnula s tou její.”
Bernie Focker: „Duše nebo jazyk.”
Kevin Rawley: „Žádný jazyk tam nebyl.”
Rozalin Fockerová: „Kousek jo.”
Bernie Focker: „Děkuju za upřímnost.”
Hlášky 826 - 840 / 1617
Nastavení řadit podle přidání / hodnocení / posílanosti / délky / náhody
odblokovat lechtivé / odblokovat sprosté / odblokovat nechutné / odblokovat drsné
počet 1 / 5 / 10 / 15 / 30 / 50 ... vše / 1 Vodafone / do 2 / do 5 / 1 T-Mobile / do 2 / 1 O2 / do 2 / 1 SR / do 2
( Při současném nastavení se některé hlášky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2008-2024 www.hlaskyzfilmu.cz | Zveřejňování databáze jinde je bez našeho souhlasu zakázáno!!! | Pište nám na info@hlaskyzfilmu.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Verše | Vtipy